Kde je pravda?

Moderní člověk toužící po životě překypujícím zdravím má problém. V dnešním informačním věku podpořeném silnými trendy z oblasti wellness máme k dispozici nepřeberné množství informací týkající se možností, jak vlastní zdraví ovlivnit.

Problém spočívá právě ve výrazu „nepřeberný“. Informací z různých zdrojů je tolik, že nevíme, které z nich vybrat. Co je seriozní a co pouze komerční blábol?

Zřejmě bude nejrozumnější se zeptat odborníka. Všude v médiích je jich víc než dost. Čím více titulů, tím lépe. Takový člověk přece musel hodně dlouho studovat, než je získal. Musí tedy něco o zdraví vědět.

Dostanu radu, podle níž se řídím.

Ale stane se, že doporučení nefunguje.

Jdu tedy k jinému odborníkovi. Dostanu radu a opět po čase zjistím, že bezcennou.

S rostoucí nedůvěrou v systém, jehož jsem součástí, se odhodlávám něco o této složité problematice naučit. Koupím si knihu od známého specialisty na zdraví. Dokonce si ji přečtu – to už je výkon, který nepodá každý.

Pravdy zde prezentované mě uchvátí. Zjišťuji, že až tak složité to zase nebude.

V televizi naladím kanál s diskuzním pořadem o zdraví.

Ejhle! Můj autor knihy jako hlavní host!

Pečlivě se zaposlouchám a hltám jednu informaci za druhou.

Moment. Něco nesedí. Vždyť on popírá to, co psal v knize!

Podvod! Špatné potraviny v knize jsou v televizi najednou dobré!

Rozhořčeně vypínám televizi a beru do rukou časopis. Zaujme mě článek o nezbytnosti očkování vydané institucí, která je podřízená přímo ministerstvu.

Hmm, zní to logicky. Prý jako populace máme nabouraný imunitní systém. Kdy jsem se byl vlastně naposled očkovat? Dcera navíc dospívá – nabízejí vakcínu proti rakovině děložního čípku se slevou. Odpovědnost se u puberťáků pohybuje na bodu mrazu, to víme všichni. Těch pár tisícovek navíc mě přece nezruinuje.

V článku o dvě stránky dál čtu rozhovor s lékařem zabývajícím se alternativní medicínou. Mluví o tom, jak je jednoduché podporovat imunitní systém pomocí racionálního stravování, pohybu, otužování, užívání některých doplňků. Na otázku týkající se vhodnosti očkování odpovídá záporně.

Propadám panice.

Sakra, tak kde je vlastně pravda? Vždyť si tady každý říká, co chce!

Uklidňuji se hlubokým dýcháním. Po emocích přichází ke slovu rozum, který napovídá:

„Co blbneš? Vzpamatuj se! Žiješ ve světě, který je ovládán ekonomickými zákony.

Co udělají firmy, které vyrábí léky? Najmou si lékaře, který je bude propagovat! I lékaři jsou lidi, kteří musí živit svoje rodiny.“

„No dobře,“ namítám, „ale co autoři knih, kteří prezentují svoje pravdy a ty jsou pokaždé jiné?“

„Vžij se do jejich situace,“ pokračuje neoblomně rozum, „stačí pouze nabídnout atraktivní částku, za kterou bude ochoten se v médiích znemožnit. Lidi jsou hloupí a chovají se jako stádo. Málokdo si toho všimne.“

…Zazvoní telefon. Zvednu jej a poslouchám nabídku manažera největší světové firmy vyrábějící kolové nápoje na účast v propagační akci. V mžiku mi hlavou proletí slova ministra Schwarzenberga, který na otázku: „Co byste řekl člověku, který Vám nabídne úplatek?“ odpověděl svým typickým přízvukem: „Poslal bych ho do prdele.“

No, docela dobrý nápad. A že prý jsou politici neschopní…

Pokládám telefon a jdu se s pocitem uspokojení projít. Vyhrál jsem bitvu. Válka ale pokračuje.

One thought on “Kde je pravda?”

  1. Velmi dobrý postřeh a zamyšlení se nad současným stavem všeho.. ..včetně nás samotných. Hodně trefné 🙂

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *