Tajemství věčného mládí

„Za mých mladých let bych to zvládnul, ale teď už zdraví neslouží jako dřív…“. Tuto větu je možné slýchat velmi často. Většinou souhlasně kýveme hlavou – čas nikdo nezastaví a amortizace našeho těla je naprosto běžná věc. Všichni stárneme. Je přece normální mít zdravotní problémy…

Ještě chvíli pokračovat v psaní v podobném duchu a začnou mě bolet klouby, trápit nadýmání a u každého telefonátu budu čekat, jestli se z Německa nepřišel ubytovat pan Alzheimer.

JE normální a přirozené, že tělo nemládne. Ale to přece neznamená, že tím budu přivolávat všechny běžně známé choroby. Je děsivé, že tímto způsobem destruktivního uvažování se běžně projevují už třicátníci.

Smutné na celé situaci je fakt, že s postupným stárnutím těla stárne i naše mysl.

Pardon, ani to není úplně správné. U většiny z nás mysl stárne rychleji než jejich tělo. A tyto změny ve způsobu uvažování se projeví na fungování fyzického těla.

Neustále na něco nadáváme.

Sledujeme televizi, kde se vraždí, znásilňuje, mrzačí, mluví o nemocech.

Stresujeme se z důchodových reforem a černé budoucnosti, která nás všechny čeká.

A pak se divím, že s takovou hromadou hnoje v mozku nejsem v pořádku.

Co se tak orientovat na změnu způsobu myšlení? S mladou myslí nikdy nemůžu zestárnout. Mladá mysl projevující se v očích dospěláka jako nikdy nekončící pubertální mejdan nedovolí, aby postupně stárnoucí tělo omezovalo projev způsobu života.

Zbožňuji tyto úvahy. Naučil mě je život sám. Především tím, že mi dal možnost setkat se s lidmi, kteří jsou živoucími příklady tohoto způsobu života.
Devadesátiletí „staříci“, kteří se nebojí běžet maratón.
Osmdesátileté „babky“, které se potápí mezi rejnoky a žraloky.
Století veteráni cestující po světě, hrající golf a užívající si života plnými doušky bez jakýchkoli omezení.

Protřu si zrak, nastartuji mozkové závity a začnu přemýšlet. Kam koukat? Na fňukající vrstevníky se dvěma by-passy nebo životem překypující generaci lidí narozenou ve třicátých letech minulého století?

Mám v tom naprosto jasno – kam koukám, tam se i v životě dostanu.

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *