Střídmost nade vše

Jako malé dítě vyrůstající na vesnici v srdci zemědělského kraje jsem byl neustále nucen poslouchat svoji babičku, která kázala „Jez do polosyta, pij do polopita“. Jako mnozí ostatní nejenom v tomto věku se mi vůbec nechtělo pochopit smysl tohoto moudra a už vůbec ne se jím řídit.

Teprve dlouhá léta praxe v oblasti zdravého životního stylu a pozorování a zkoumání úrovně zdraví všech, kteří měli touhu změnit svůj stravovací režim, mi poodhalilo roušku tajemství starého pořekadla.
Žaludek, který má neustálé tendence ovládat a řídit naše životy, je neskutečně pružný. Pokud jej rozežereme, umí se pěkně nafouknout. V takovém stavu se pak ozývá v pravidelných intervalech a nutí nás k dalšímu krmení. Nejlepším (studijním) příkladem takto fungujícího principu jsou neustále běžící pořady na TV kanálech o extrémně obézních jedincích, jejichž hmotnost se pohybuje v rozmezí 300 – 400 kg.

Jestliže ale silou vlastní vůle hlas žaludku přebijeme, bude se postupně smršťovat a říkat si stále o menší porce. Tato cesta vedoucí ke střídmosti v oblasti stravování vyřeší spoustu „maličkostí“, které nás v životě trápí – vědci dnes odhadují, že příčinou vzniku 70-80% všech civilizačních chorob je špatná strava. A největším škůdcem v této sféře není špatný poměr jednotlivých živin, ale příliš velké množství jídla, kterým se neustále krmíme.

Český jazyk má ve své zásobě velmi trefné pojmenování tohoto stavu bytí – obžerství. Všichni jej známe, mnozí dokonce okusili na vlastní kůži.

Evidentně je v našem chování vše nastaveno tak, abychom nejprve prošli vlastní (bolestnou) zkušeností, ze které se můžeme poučit a teprve pak dostaneme rozum a uvědomíme si, že naši předci nebyli hloupí.