Čínská studie

Každý den se v médiích objevují výsledky nových vědeckých studií, které jsou prováděny za účelem odhalení roušky tajemství lidského zdraví. Tím, že vlastní nálepku „vědecká studie“ a navíc je média přebírají pro zveřejnění ne vždy v plném znění a souvislostech, dochází často k jejich špatnému pochopení.

Typický příklad: V tisku se dočteme, že vědci prokázali vliv nějaké látky na podporu imunitního systému. Řekneme si – hurá, začneme tuto látku užívat a nebudeme nemocní. Tento zkratový způsob uvažování je naprosto běžný.

Nepátráme po dalších informacích, které by nám otevřely obzor při poznávání nové skutečnosti. Neřešíme, jak dlouho výzkum probíhal, s kolika účastníky, v jakých geografických podmínkách – toto všechno jsou naprosto klíčové informace vedoucí k tomu, aby výsledky studie mohly být aplikovatelné na co nejširší populaci.

Informační věk, ve kterém žijeme, rychlostí blesku distribuuje jakékoli nové poznatky a jejich nesprávná interpretace pak způsobuje to, čemu říkáme dogmata. Zajímavý je ale i úhel pohledu vědců, jejichž práce stojí za těmito studiemi. Velmi často vstupuje do jejich vzájemné komunikace ego a principy ryzí vědy pak jdou stranou.

Relativně nedávno obletěla svět publikace pod názvem „Čínská studie“. Tato shrnuje výsledky téměř čtyřicetiletého výzkumu prováděného v různých částech celé planety a na vědeckém pozadí odhaluje to, co mnozí buď věděli nebo alespoň tušili – tedy jak moc se strava podepisuje na lidském zdraví. Zajímavé na celé situaci kolem tohoto moderního vědeckého fenoménu jsou komentáře mnoha vědců, kteří sami či na požádání hodnotí výsledky dlouholeté snahy tvůrců této studie. Tak jako vždy se svět rozdělil na dva tábory.

Konstruktivně uvažující jedinci jsou nadšeni z výsledků, které jsme dostali k dispozici. Kde je bílá, musí být i černá – opozice skládající se z otitulovaných individuí se neustále snaží různými způsoby napadat a zpochybňovat relevantnost vědecky prokázaných věcí. Pojem věda má svoje základy ve vědění, ne doufání nebo domnívání se. Abychom se jako společnost posouvali vpřed, je potřeba o jednotlivých faktech pochybovat, protože pouze pochyby vyvolávají další otázky vedoucí k progresi.

Zajímavé na celé věci ale je, že nejvíce výsledky této studie, která ve svém rozsahu na světě nemá obdoby, potírají dvě skupiny vědců: Ti, kteří se nikdy žádných studií neúčastnili (tedy prezentují pouze vlastní domněnky), a nebo takoví, jejichž studie byly o poznání menší a ve výsledku s nižší vypovídající hodnotou (tedy prezentují pouze vlastní ego).

Když se dva perou, třetí se směje. Smutné na tomto přísloví je, že tím třetím jsme my – běžná populace, která by si z takových studií měla odnášet něco praktického do vlastního života. Pouhé akademické bádání svět nezmění. A když se k nám, obyčejným smrtelníkům, dostávají zkreslené a egem podbarvené informace, z čeho pak vybírat?

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *