Kvalita potravin

Jako spotřebitelé mající absolutní důvěru v zákony ošetřující kvalitu potravin jsme většinově odkázáni na pravdivost informací uváděných na etiketách jednotlivých výrobků. Praxe posledních let ale ukazuje, že hledání skutečné kvality se skutečně skrývá v samotném procesu hledání.

Z důvodu vlastní pohodlnosti očekáváme, že nám moderní doba vše naservíruje přímo pod nos. To se opravdu děje, bohužel se nejblíže k nám proderou pouze výrobci a prodejci s nejagresivnějšími obchodními taktikami.

U průměrného nakupujícího vždy vyhrává parametr ceny, vnímání kvality silně pokulhává.

Podívejme se kriticky na situaci v oblasti pečiva – najít SKUTEČNĚ kvalitní nefalšované celozrnné s kváskem bez aditiv a přídavku starého rozemletého pečiva je natolik náročné, že převážná většina takových zájemců tuto snahu vzdává, v lepším případě si pořídí domácí pekárnu a investuje čas a práci tímto směrem.

Nebo jiný příklad – jak poznat, že nás výrobce uváděním informací na etiketě opravdu neobelhává? Namátkové kontroly ze strany úřadů ukazují, že takových je stále více. Přidáme-li k tomu pravidlo Parettova zákona, mluvíme pak o skutečně špičce ledovce.

Naštěstí si úřady v této sféře nehrají na šípkovou Růženku a občas udělají i významný krok vpřed. Zajímavým počinem v posledních týdnech je akce Státní zemědělské a potravinářské inspekce, která spustila projekt www.potravinynapranyri.cz. Celková návštěvnost webu ukazuje, že národ chce vědět, co jí.

Můžeme jen doufat, že tento zájem vyprovokuje i fyzickou akci, kdy kromě čtení o tom, jaký „hnůj“ můžeme najít v regálech obchodů, zvedneme zadek ze židle a půjdeme hledat plnohodnotně kvalitní alternativu.

Kdo touto cestou už prošel, ví, že je najít můžeme. V konečném důsledku se každá snaha vyplácí.

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *