Jak nepřijít o zdraví zdravou stravou

Už samotný titulek svádí k zamyšlení, zda vůbec mohou vznikat tragické situace, kdy při snaze o konzumaci tzv. „zdravých potravin“ po určité době dospějeme do stavu dysfunkčního zdraví.

Stále častěji se ozývají nešťastní klienti, kteří s tímto tvrzením se slzami na krajíčku přichází přímo od svého ošetřujícího lékaře. Zoufale se snaží přijít na důvod, jak je vůbec možné, že dodržováním pravidel racionálního stravování dospěli k poruše funkce slinivky nebo žlučníku, popřípadě si „vypěstovali“ vředy na trávicím traktu.

Příčina problému je v tomto případě snadno odhalitelná. Pro nasměrování na správný a především bezpečný způsob stravování je potřeba vycházet z metabolického typování. Umí určit požadavky organismu na (ne)vhodnost jednotlivých složek i potravin. Ne každý ale k tomuto má přístup. Naštěstí při zběžném pohledu na to, co jíme, je možné i „obyčejnýma“ očima poodhalit nejčastější příčiny vzniku zdravotních potíží při konzumaci tzv. „zdravých“ potravin:

Obilniny (především v podobě pečiva, resp. použité mouky) skrývají nebezpečí žluklých tuků a plísní.

Ořechy a semínka prakticky totéž, často ale v mnohem větším rozsahu.

Ovoce a zelenina jsou zdrojem plísní či hniloby, velmi často i různých hnojiv v čele s dusíkatými látkami.

Mléčné výrobky, které tolik prosazuje dnešní mainstreamový proud racionálního stravování, jsou hojnými přispěvately plísní. Nejvíce vedou sýry.

Z  pohledu tohoto způsobu uvažování není nikterak náročné odhalit, odkud vane hlavní vítr, který má tu moc směřovat naše zdraví konkrétním směrem. Přidáme-li k tomu přemíru konzumace jižního ovoce, které je termicky (typicky) ochlazující a v zimním období tak snižuje provozuschopnost imunitního systému, dílo zkázy je dokonáno.

A co si z toho má chudák postižený odnést za poučení?

Nejlépe to, že má před sebou výzvu posunout stravování trochu jiným, v jeho případě vhodnějším směrem, který neubližuje. Jinak řečeno vzdělávat se v oblasti toho, které potraviny jsou pro jeho individualitu vhodnější, jak a kde získat jejich správnou kvalitu a jakým způsobem je kombinovat.

V případě pečiva preferovat kváskové, které se i bez aditiv pyšní lepší stravitelností a delší trvanlivostí.

Semínka a oříšky kontrolovat v jejich kvalitě. Žluklý či plesnivý výrobek by mělo poznat i malé dítě.

Ovoce a zeleninu důkladně omývat. Existují dobře dostupné přípravky určené právě k tomuto účelu.

K mléčným výrobkům přistupovat s rozumem. Jejich konzumace třikrát denně nemůže být nikdy přirozená

A v neposlední řadě neposlouchat rady lékařů tvrdících, že zdravé stravování není zdravé.

Kategorie: Výživa, Zdraví. Odkaz na tento článek.

3 Responses to Jak nepřijít o zdraví zdravou stravou

  1. Vladimír Hubený says:

    Všechny uvedené zásady jsou samozřejmně velmi důležité, mnohem důležitější je ale prostředí a způsob konzumace potravin (hltání a stresuplné prostředí nikomu na zdraví nepřispívá). Podle Ájurvédy je právě “metabolické typování” ta nejdůležitější zásada při volbě potravin – tedy ve smyslu – naučit se naslouchat požadavkům vlastního těla. Násilný přechod na určitý doporučovaný způsob se často nemusí vyplatit. Je sice možné zkusit určitý doporučovaný způsob, ale dlouhodobá volba musí být podpořena vlastními pocity.

    • pavel veselý says:

      To je pravda, měl jsem klienta, který na ajurvédu nevěřil.Odhadl jsem ho na typ váta-když jsem mu vyložil příklad jídelníčku pro jeho typ tak mi řekl že jsem se zbláznil, že takto tučnou stravu jíst nesmí že to není zdravé a že radši bude držet nízkotučnou vysokosacharidovou dietu(je vytrvalostní sportovec), po roce mi volal že přibral na pupku 15 kilo, jestli prý neznám “doplněk” který by mu od toho pomohl.Z toho vyplývá že typování je důležité i pro sportovce.

Přidejte komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Požadovaná pole jsou označena *

*