Dnes je Mezinárodní den jódu. Připomeňte si jeho význam pro zdraví

Je jen málo chemických prvků, které mají na naše zdraví tak zásadní vliv, jako jód. A protože právě dnes si připomínáme Mezinárodní den jódu, téma nového článku je jasné – jód a jeho význam pro zdraví.

Proč je pro naše zdraví jód důležitý?

Neobejde se bez něj především funkce štítné žlázy. Ta jód ve formě jodidu vychytává z krve a využívá jej jako nezbytnou součást hormonů tyroxinu a trijódtyroninu, které produkuje. A právě tyto hormony ovlivňují metabolismus živin, současně se spolupodílejí na řízení funkce všech orgánů a tkání v organismu. Chování každé buňky v těle tak závisí na množství produkovaných hormonů štítné žlázy, tedy i na množství jódu, který přijímáme ve stravě.

Nedostatek hormonů závislých na příjmu jódu se označuje jako hypotyreóza (snížená činnost štítné žlázy), při jejich nadbytku se hovoří o hypertyreóze (zvýšená činnost štítné žlázy). Znovu připomeňme, že je jediným zdrojem jódu pro člověka strava – od množství tohoto prvku v potravinách a celkové koncepce jídelníčku se tak odvíjí i kvalita fungování štítné žlázy a následně i naše zdraví.

Kolik jódu skutečně potřebujeme?

Štítná žláza potřebuje ke svojí činnosti a produkci obou hormonů poměrně malá množství jódu. Doporučená denní dávka tohoto prvku pro dospělou populaci je 150 mcg, Toto je ale „tabulková“ hodnota, tedy konkrétní číslo, které není možné považovat za přesné úplně pro každého. Pro optimální příjem se považuje množství pohybující se v rozsahu 100–200 mcg denně. Vyšší potřebu mají těhotné a kojící ženy, kde se udává doporučená hodnota kolem 250 mcg za den.

Při nadbytku jódu ve stravě (nejčastěji dlouhodobém, obecně se uvádí množství nad 200–300 mcg denně) hrozí riziko poruch funkce štítné žlázy, nejčastěji v podobě hypotyreózy, hypertyreózy či autoimunitních projevů. Toto riziko výrazně roste u hodnot nad 500 mcg jódu za den.

Totéž platí při nedostatku jódu ve stravě – u dlouhodobějšího příjmu pod 100 mcg za den se výrazně zvyšuje riziko vzniku hypotyreózy a strumy, u dětí má snížený příjem jódu za následek i výrazné poruchy mentálního i fyzického vývoje.

Zajímavé je, že vznik poruch štítné žlázy je mnohem častější u nedostatečného příjmu jódu než u jeho přebytku.

Kde získáme dostatek jódu?

Jód se v přírodě vyskytuje v půdě, odkud se vyplavuje a koncentruje v mořích a oceánech. Obsah jódu v potravinách se u suchozemských rostlin odvíjí od zastoupení tohoto prvku v půdě. Až na malé výjimky (třešně, višně, aronie) se jedná o zanedbatelné koncentrace, totéž platí i pro maso živočichů. Výjimkou u živočišných zdrojů jsou vejce, kde se obsah jódu z nemalé části odvíjí od složení krmiv, a mléko, respektive kolostrum.

Významnějším zdrojem organického jódu jsou mořské ryby a plody. Největší koncentrace najdeme v mořských řasách, kde se množství jódu pohybuje o jeden až dva řády výše, než je tomu u všech ostatních zdrojů. U pravidelné konzumace řas tak hrozí riziko předávkování.

Nejčastěji prezentovaným a doporučovaným zdrojem jódu je mořská sůl, která se navíc pro některé skupiny populace o tento prvek obohacuje (platí to především pro vnitrozemské státy).

Jak zjistit, zda máme jódu dostatek?

Světová zdravotnická organizace (WHO) odhaduje, že nedostatek jódu postihuje na světě přes 2 miliardy lidí. Z toho u necelé jedné miliardy se projevují konkrétní následky v podobě různých chorob. Špatná čísla se nedaří měnit – i přes snahu fortifikovat potraviny jódem, doporučovat doplňky s obsahem jódu (nejčastěji multivitaminy), šířit osvětu či provádět preventivní vyšetření.

Jednou z možností, jak spočítat správný příjem jódu stravou, je výuková hra ZOF, která je přidanou hodnotou našich kurzů. Zhodnotí obsah jódu v potravinách, při tvorbě jídelníčků pro konkrétní situace dá možnost přesně zjistit, jaké je zastoupení tohoto velmi důležitého prvku v celodenní koncepci stravování.

Příklady receptů s vyšším podílem jódu

 Restované řasy s čerstvou kedlubnou

 Sezamový halibut

 Granátové smoothie s aronií

 Hruškovo-švestkový pohár

 Třešňový puding

 Hřejivá višeň

5 tipů Martina Jelínka, jak se připravit na půst

V mém životě patří půst k důležitým tématům. Mám za sebou kratší i delší půsty, napsal jsem knihu Půst – Cesta k dokonalostiSvoje zkušenosti s přípravou na půst jsem přetavil do pěti bodů, které nyní předávám dál. Zajistí hladký průběh jednodenních a krátkých (několikadenních) půstů, pomohou zvládnout změny, které provázejí první dny půstů dlouhodobých. Nechť jsou vám k užitku!

1. Zvolte si délku půstu

Půst je období, kdy provádíme úklid v těle i mysli. A takový proces – stejně jako úklid v domácnosti – vyžaduje přípravu a systematický přístup. Podle toho, jak rozsáhlou očistu plánujeme, by se měla odvíjet i délka půstu. Vždy počítejte s tím, že čím rozsáhlejší úklid, tím větších výsledků dosáhneme. Začátečníci by se ale neměli pouštět do žádných velkých akcí bez předchozího tréninku, vždy je rozumné plánovat s chladnou hlavou a bez emocí. Nadšencům bez zkušeností se vyplatí začínat skutečně pomalu, například v podobě jednoho postního dne.

2. Zajistěte si na půst dostatek klidu

Každá buňka našeho těla potřebuje pro svoji očistu emoční klid. Jakékoli stresové projevy v průběhu půstu potlačují jeho efektivitu. Půst je proto vhodné realizovat v podmínkách, kdy je stresu nejméně, například v období pracovního volna. Pokud je půst delší a musíme během něj chodit do práce, počítejte s tím, že celý proces očisty pro vás bude trochu náročnější. Po psychické i fyzické stránce.

3. Zajistěte si také teplé prostředí

Při půstu dochází k většímu uvolňování tepelné energie z těla, navíc absence stravy žádnou energii nedodává. Pro každý půst je typická zimomřivost, není proto nejlepší tuto formu očisty provádět v chladném prostředí. Ideální je jaro a počátek, případně konec léta. Kratší půsty (tzv. očistné dny) bez větších potíží zvládneme v každém období.

4. Na každý (krátký i dlouhý) půst se připravte úpravou stravy

Skočit do půstu rovnýma nohama není zrovna ideální. Platí jednoduché pravidlo – s rostoucí délkou plánované očisty by se měla prodlužovat i doba, po kterou před zahájením půstu upravíme svůj jídelníček. Vhodné je vynechat především maso, vejce, sýry, tvaroh, sladkosti, kávu, alkohol, kuřáci by měli omezit i počet cigaret. Úprava stravy pomůže snadněji zvládnout začátek půstu a změny, které ho provázejí.

5. Jeden tip „jak k normálu po půstu“: Nezapomeňte na návratový režim

Poté, co dáme možnost buňkám našeho těla provést důkladnou očistu, není férové je hned zahltit novými nečistotami – to platí pro stravu i emoční stres. Po ukončení každého půstu je potřeba se vracet k běžnému stravovacímu i pracovnímu režimu postupně. Časové období návratu k plnohodnotné stravě by mělo odpovídat době, po kterou jsme půst drželi. První den po ukončení půstu se zaměřte na dobře stravitelnou stravu, postupně přidávejte náročněji stravitelná jídla.