Za 34 dnů se toho dá stihnout hodně. Třeba kompletně změnit jídelníček

Vegetariánství a veganství v praxi. Z mých měsíčních kurzů jste si jej oblíbili nejvíce. Nedivím se. Vegetariánství neznamená totiž jen „nejím maso“. Vegetariánská strava je v mnoha situacích schopna pomoci vyřešit některé zdravotní problémy. A to i tehdy, když ji do svého jídelníčku pustíte jen částečně.

Často dostávám dotazy, co konkrétního se v kurzu naučíte. Připravil jsem pro vás proto malou ochutnávku – přehled klíčových lekcí, které praktikujícím vegetariánům pomohou zbavit se nesprávných návyků. Všem ostatním ukážou, že vegetariánství je cesta, po které lze jít spokojeně celý život.

Co všechno během 34 dnů společně probereme?

  • Kurz vás naučí poradit si s častými zdravotními problémy, které nesprávně nastavený vegetariánský režim mohou provázet – poruchy menstruačního cyklu, syndrom studených končetin, nedostatek vitamínu B12. Co téma, to lekce.
  • Několik samostatných lekcí věnuji specifikům vegetariánské stravy u dětí, sportovců, těhotných a kojících, u osob citlivých na lepek.
  • Podrobně se zastavíme u oblíbených otázek – náhrada masa a alternativa vajec a mléka. Opět, co téma, to samostatná lekce a cvičný jídelníček.
  • Z 33 lekcí jich 22 jako úkol obsahuje sestavení celodenního jídelníčku v naší výukové hře ZOF. Se všemi „záludnostmi“ vegetariánské stravy se tak budete mít možnost popasovat takříkajíc tváří v tvář.

Jako už mnohokrát připomínám – studijní lekce jsem připravil tak, aby byly srozumitelné i pro laiky, kteří nejsou v problematice zdravé stravy pevní v kramflecích.

Podívám se, kdy začíná aktuální turnus kurzu

S novým Poradcem jste při studiu mnohem blíž praxi

Poslední měsíce šlo u mne mnoho věcí stranou, téměř veškerý volný čas jsem věnoval přípravě nové verze Poradce pro výživu. Dnes vám představím zásadní změny, které jsem připravil. Největší prošla výuková hra ZOF.

Výuková hra ZOF si nově poradí s návrhy celodenního jídelníčku

  • Zásadní novinka – u každé potraviny je možné volit množství podle váhy či podle objemu. Gramy jsme doplnili přepočtem na lžíce či šálky, množství suroviny si tak mnohem lépe představíte. Když například zvolíte 20 g pšeničné mouky, ihned vidíte, že budete potřebovat dvě polévkové lžíce.
  • Podstatně jsme rozšířili nabídku potravin. Nejen, že je jich mnohem více, skladba potravin je orientována na české prostředí. Suroviny jsou běžně dostupné, pracovní postupy vhodné pro domácí vaření.
  • Upravili jsme systém vyhodnocování každého receptu i celodenního jídelníčku, nyní je možné navíc sledovat i poměry makroživin. Dostáváte tak ještě lepší zpětnou vazbu.
  • Mírně jsme upravili i prostředí hry. Tak, aby se snadno ovládala i těm, kdo nejsou na počítači a Internetu „úplně doma“.
  • Nově můžete v rámci každého jídla vytvářet dva chody. Například v případě oběda zvlášť polévku a hlavní chod.

Další zásadní proměna: Poradce je v nové verzi mnohem blíž i nekuchařům

A nejen on. U všech našich kurzů, kde pracujete se hrou ZOF a sestavujete cílené jídelníčky, nyní najdete desítky vzorových receptů, se kterými je tvorba jídelníčků při studiu mnohem snazší. Obsahují popis přípravy i použité suroviny, na vás je jen přizpůsobit je zadání lekce.

Nový poradce vás tedy všemi zákoutími zdravé výživy nejen provede, ale naučí vás v případě zájmu „aplikovat ji do reálného světa“. Tj. vařit.

Vyzkoušejte si upravený kurz Poradce pro výživu na jeden den zdarma

V jedné lekci, kterou jsme vybrali, si projdete studium od A do Z a vyzkoušíte nové funkcionality. Včetně práce v interaktivní aplikaci ZOF na tvorbu jídelníčků a jednoduchého testu.

Přihlásit se do demoverze kurzu

PF 2017: Stáhněte si 6 pravidel Martina Jelínka pro zdravý životní styl

Rok 2017 přebírá otěže vlády na čase. Mnozí rekapitulují a ohlíží se zpět, já se ale raději dívám do budoucna. I rok 2017 vnímám jako velkou výzvu, jak změnit život sobě i mnohým z vás.

Jako malý dárek pro snadnější zvládání vašich budoucích změn jsem pro vás připravil seznam šesti pravidel, kterých se držím při každé životní změně já sám. Na první pohled mohou moje pravidla působit obecně, a ne zcela konkrétně. Jejich sílu poznáte v okamžicích, kdy už jste na cestě změny a začněte ztrácet motivaci, máte chuť se vzdát, vrátit se ke starým zvyklostem.

Přesně v takových chvílích mě mých šest pravidel přehodí v hlavě výhybku a já mám opět dostatek energie, která mě vede k cíli, který jsem si předsevzal. Věřím, že tato pravidla, která jsem zatím nikdy nezveřejnil, budou k užitku i vám. Snažte se je mít na očích co nejčastěji. Pokud hubnete, připněte si vytištěný seznam na ledničku. Pokud míváte nejsilnější záchvaty ztráty motivace před usnutím, nechte si jej na nočním stolku. Pokud selháváte v práci, mějte seznam na pracovním stole.

Nechť je vám mých šest pravidel co nejvíce k užitku.

Přeji úspěšný vstup do roku 2017!
Mgr. Martin Jelínek

Stáhněte si a vytiskněte 6 pravidel Martina Jelínka pro zdravý životní styl

Zdravé cukroví? Přečtěte si, čím nahradit nezdravý cukr, bílou mouku nebo ztužené tuky

Rafinovaný cukr, bílá mouka, ztužené rostlinné tuky, hodně vajec a kravského mléka. Vánoční cukroví je všechno, jen ne zdravé. Přitom stačí pár změn a vše je jinak… Připravil jsem pro vás návod, čím při pečení cukroví nezdravé suroviny nahradit. Dobrou chuť!

Rafinovaný cukr

Spotřeba cukru v Česku? Kolem 40 kg na osobu ročně. Zkuste o Vánocích trochu ubrat nohu z plynu, nahraďte při přípravě cukroví rafinovaný cukr zdravější alternativou – pokud to recept umožňuje, zvolte namísto cukru sušené ovoce. Nejvíce sladí sušené mleté fíky a datle, pokud chcete použít místní suroviny, rozemelte křížaly, sladicí efekt je téměř stejný, přitom o dost levnější.

Výbornou alternativou bílého cukru je také med. Pozor ale, jaký kupujete. Některé „medy“ (bývají označené jako medová pochoutka) jsou více než produktem včel silným cukerným roztokem, kterému dodává chuť a vůni medu chemie.

Co dalšího místo cukru?
Sirupy s nízkým obsahem fruktózy – za sebe jako zdravotně nejvýhodnější doporučuji javorový. Pokud vám nevadí mírně netypická chuť náhradních sladidel, můžete vyzkoušet také sladidla na bázi melasy nebo tzv. sladěnky, což jsou extrakty z naklíčených obilovin bez konzervačních přípravků.

Moje doporučení: Pokud to jde, použijte jako náhradu cukru při vánočním pečení sušené mleté ovoce. Pokud to nejde, zvolte med. A pak teprve všechno ostatní.

Mouka

Bílá mouka z lepkových obilovin je zapovězena hlavně celiakům, z jídelníčku ji ale vyřazují i módní výživové směry typu paleo. Pro běžného strávníka znamená nadbytek bílé mouky ve stravě možné problémy s glukózovou intolerancí – bílá mouka má totiž vysoký glykemický index a dokáže hodně „rozhoupat“ hladinu glukózy.

Ve vánočním cukroví lze bílou mouku nahradit spolehlivě moukami z pseudoobilovin nebo luštěnin. Na chuti se výměna téměř neprojeví, na vlastnostech napečených pochutin také ne. I z „alternativních“ druhů mouky upečete cukroví, který zůstane dlouho vláčné a měkké.

Moje doporučení: Výhodné jsou pohanková a rýžová, z nutričních důvodů se vyplácí přidat i menší mouky podíl luštěninové (vyšší zastoupené bílkovin) mouky – například cizrnové.

Další časté suroviny pro přípravu cukroví a jejich alternativa

  • Ztužené tuky, máslo – výborně je nahradí kokosový tuk. Ten je k dostání i ve verzi „bez vůně“. Nestane se tedy, že by všechno cukroví mělo nádech kokosu. Kokosový tuk dodá cukroví křehkost a lehkost. S máslem se snese výborně, obě suroviny lze kombinovat.
  • Kravské mléko – místo něj doporučuji připravit mléka rostlinná, například mandlové, pohankové, rýžové, ovesné nebo sójové.
  • Smetana z kravského mléka – připravte si lehce stravitelnou smetanu mandlovou.
  • Vejce – vejce se při přípravě vánočního cukroví používají jako pojivo, které drží těsto pohromadě. Náhradou za ně je škrob, a to buď levný bramborový, nebo trochu dražší, ale zdravější, kuzu – škrob z kořene rostliny Pueraria lobata.

Praxe místo teorie: Tři recepty na zdravé cukroví, které se peče u nás doma

Kokosky

Ingredience: Kokos 100g, kokosový cukr 50g, vaječné bílky 2ks, sůl

Příprava:

Nejdříve dáme do hrnce oddělené bílky se špetkou soli a ušleháme z nich tuhý bílý sníh. Jakmile se nám toto podaří, je čas přesunout sníh do vodní lázně a za stálého míchání do něj pozvolna přisypávat kokosový cukr. Po chvíli se bílá hmota před našimi zraky přemění v hutnou tekutinu, která svou vůní, chutí i konzistencí připomíná tekutý karamel. Do hrnce teď ještě přidáme nastrouhaný kokos a důkladně ho promícháme s karamelovou hmotou. Nyní už máme vytvořenou předfinální kokosovokaramelovou směs, kterou není radno ochutnávat, neboť hrozí reálné riziko, že se do trouby půjde vyhřívat výrazně menší počet kokosek.

Raději se tedy chopíme plechu a pečícího papíru, na který za pomoci lžičky vyskládáme malé hromádky kokosové hmoty. Budou-li mít některé hromádky tendenci k neposlušnosti a drolení, je možné usměrnit je pomocí prstů, kterými vytvarujeme úhledné kopečky. Kopcovitý plech už nyní vložíme do trouby, kterou jsme si předehřáli na 140 stupňů a zhruba 20 minut vyčkáváme, až se nám z trouby začne linout sladká vůně kokosu. Pak už jen necháme vánoční dobroty vychladnout a posléze se můžeme pustit do mlsání a užívání si té čiré kokosové radosti.

CukRAWí bez cukru

Ingredience: Datle 50g, goji 30g , kešu 30g, pohanka 50g, nepražené kakao 20g, kokos 15g

Příprava:

Nejdříve se chopíme sušených datlí a červených plodů goji, vložíme je do sklenice a zalijeme filtrovanou vodou. Plody necháme ve skleničce namáčet asi 4 hodiny, poté je scedíme a rozmixujeme do podoby intenzivně sladké pasty. K té přidáme nepražené kakao v bio kvalitě, nadrobno nasekané kešu ořechy a namletá zrnka pohanky.
Celou směs pořádně promícháme, prohněteme a vytvoříme z ní hladkou tmavou hmotu. Z té pak vytvarujeme kakaové kuličky, které posléze obalíme ve strouhaném kokosu. A máme hotovo! Nyní už se můžeme pustit do vychutnávání delikátních hořkosladkých kuliček, jejichž chuť je lahodná, čokoládově podmanivá a hlavně nesmírně návyková.

Marokánky s medem

Ingredience: Sušené meruňky 100g , sušené fíky 50g, vlašské ořechy 70g, mandle 50g, lískové ořechy 30g, bio sójová smetana 250ml, med 50g, jáhlová mouka 30g

Příprava:

První krok při jejich přípravě učiníme u sporáku, kde si v hrnci ohřejeme sójovou smetanu s medem a do tekuté směsi přisypeme trošku jáhlové mouky. Po té jsme sáhli především z toho důvodu, že má relativně vysokou „pojivost“, tudíž nám směs krásně zahustí, a přitom výslednou dobrotu můžeme s klidem naservírovat i bezlepkářům. Je ale zapotřebí obsah hrnce pořádně promíchat, nejlépe metličkou, aby nám nevznikly chuťově i vzhledově nelibé moučné hrudky.
Zatímco se nám směs na mírném ohni zahřívá, nasekáme si ořechy a sušené ovoce. Jakmile se zahuštěná sladká smetana ozve svým zabubláním, šoupneme celou hromadu nasekaných ingrediencí do hrnce a pořádně ji promícháme. Další naše kroky budou směřovat k troubě. Tu si předehřejeme zhruba na 150 stupňů, vytáhneme z ní plech na pečení a opět se přesuneme k hrnci, ve kterém na nás čeká sladká směs. Plech pokryjeme pečícím papírem a lžičkou na něj nanášíme sladký mix ořechů a ovoce. Každý kopeček pak ještě lehce uplácneme do podoby placiček a mezi jednotlivými plackami ponecháme alespoň centimetrovou mezeru.
Teď už plech jen přesuneme do trouby a zhruba 25 minut čekáme. Odměnou za naši trpělivost nám poté budou lahodné a křehké marokánky, jejichž chuť je hříšně sladká a každé sousto je pak požehnáním pro naše chuťové pohárky.

Vegetariánství a veganství v praxi

Čím déle se profesně věnuji výživě, kde není možné přehlédnout divoké a často až nenávistné diskuze mezi výživově odlišně uvažujícími skupinami populace, tím více se u nich bavím. Důvod je jednoduchý – projevy ega a prosazování takzvané pravdy jsou nejen dětinské, ale často až směšné.
Typickým a zřejmě i nejrozšířenějším příkladem jsou názorové rozdíly mezi vegetariány a lidmi konzumujícími maso. Jedna skupina tvrdí, že není fér ubližovat zvířatům, proto je nechtějí jíst. Ta druhá naopak tvrdí, že maso je zdrojem životně důležitých živin a jeho absence ve výživě páchá nenapravitelné škody nejen na zdraví, ale i v sektoru zemědělství a ekologické zátěže.

Každý úhel pohledu má samozřejmě svoji pravdu, což je v pořádku. Co už příliš v pořádku není, je způsob, jakým se jednotlivé názory prezentují, a krátkozrakost z toho vyplývající. Moc mi nejde na rozum, proč tolik nenávisti, místo které by aktéři jednotlivých táborů měli raději aktivovat ty části mozku, které odpovídají za celostní způsob uvažování. Ten umí být jednoduchý:

Evoluce řízená přírodními zákony jde dlouhodobě vždy vpřed. Z toho důvodu se nazývá evoluce. Platí to i pro způsoby stravování. Člověk je geneticky naprogramovaný všežravec, jeho trávicí trakt není typicky býložravý ani ryze masožravý. Neseme v sobě prvky všech předchozích evolučních stupňů, kterými v historii procházely jednotlivé skupiny živočichů. Jednoduše řečeno jsme schopni strávit rostlinnou i živočišnou potravu.
Z této pozice není možné tvrdit, že různé formy vegetariánství, které jsou celosvětově stále oblíbenější, jsou pro náš metabolismus přirozené a především jediné správné. Fakt je takový, že lidé nejsou býložravci.

Jenomže:

Kromě evoluce fyzické schránky probíhal i vývoj vědomí. Tedy té části bytosti, která je hybným faktorem pro zachování i realizaci principu života ve všech jeho formách.
Vědomí, tedy způsob vnímání toho, co se děje v naší realitě, určuje, jakým směrem se budeme v životě ubírat. V oblasti přístupu ke stravování máme několik možností:
– Můžeme navyšovat podíl živočišných surovin ve stravě, nebo naopak rostlinných zdrojů.
– Máme možnost jít cestou vysokosacharidového stravování, nebo naopak nízkosacharidového, kdy navyšujeme podíl tuků.
Náš metabolismus tedy disponuje neobvykle velkou schopností se přizpůsobovat jednotlivým možnostem. Tato schopnost adaptace je pružná, má tedy svůj určitý rozsah – díky této flexibilitě mohou být změny ve stravování prováděny poměrně rychle.

Člověk je jediný živočich na této planetě, který si může svobodně zvolit, jakou stravu chce jíst, a tomuto se díky adaptabilitě a flexibilitě bezpečně přizpůsobit.

Jsme schopni se dlouhodobě stravovat tak, že součástí každodenní stravy je například 3x masný výrobek, 3x mléčný produkt a nějaké to vejce. Pokud je toto zastoupení živočišných produktů v patřičné kvalitě i objemu a navíc respektujeme řadu dalších pravidel racionálního stravování, metabolismus jedince bude schopen se tomuto režimu přizpůsobit.
V podstatě to samé platí o vegetariánském způsobu stravování od variant bez masa až po ryze rostlinnou stravu. Pro mnohé na první pohled extrém, při znalosti všech specifik vyplývajících z adaptačních potřeb organismu se ale bavíme o elegantně řešitelné situaci. Řečeno jednodušeji – metabolismus je schopen se za určitých podmínek přizpůsobit vegetariánským formám stravování tak, aby nevznikaly žádné zdravotní potíže. Toto je velmi důležitá informace, protože praxe ukazuje, že naprostá většina vegetariánsky se stravujících lidí na celém světě tyto principy a pravidla buď nezná, nechápe nebo nerespektuje. Výsledek je ale vždy stejný – metabolismus se odklání od rovnováhy, což se projevuje nejčastěji:

  • Únavou
  • Trávicími a zažívacími potížemi (nadýmání, plynatost)
  • Ztrátou svalové hmoty
  • Nárůstem tukových zásob
  • Zimomřivostí
  • Chudokrevností
  • Kloubní potížemi
  • Poruchami imunitního systému

Čím déle se ve stravě odkláníme od rovnováhy, tím více těchto a dalších problémů vzniká a jsou v závažnější podobě. Přitom úplně zbytečně.

Všechny formy vegetariánství mají svoje pevná pravidla – čím vyšší podíl rostlinné stravy v jídelníčku máme, tím přísněji je potřeba je dodržovat. To platí samozřejmě na úrovni metabolických potřeb organismu, což je polovina dosaženého úspěchu.
Druhou výzvou je přizpůsobit takové stravě svoje vědomí, tedy zvládnout pochody ve svojí mysli.
Tady je potřeba vycházet z důvodů, proč vlastně k vegetariánství přecházíme. Nejčastěji jsou to morální aspekty, kdy nechceme, aby se jakkoli ubližovalo zvířatům. Takový člověk se tedy nemusí stravovat vegetariánsky, ale chce. Na první pohled se tak může zdát, že této pozice bývá připraven. V praxi ale bohužel až zbytečně často dochází k tomu, že k vegetariánství zájemci „konvertují“ z pozice nadšení. Nejedná se tedy o stav, kdy člověk vývojově dospěl k takovému stavu vědomí, ale obyčejnou „hurá akci“, která výrazně předbíhá jeho individuální vývoj. Takový člověk pak zápasí nejen se změnami na metabolické úrovni, ale i psychické a emoční rovině, což často končí nejen vznikem zdravotních poruch, ale i přechodem na původní stravovací režim. Čím extrémnější přechod je realizován (veganství, vitariánství), tím častěji takové pokusy končí nezdarem.

Z morálního hlediska je vznešené, že nechceme, aby zvířata jakýmkoli způsobem trpěla. Je ale špatně, když kvůli špatně nastavené vegetariánské stravě trpíme my sami.

A přesně z těchto důvodů jsem se rozhodl realizovat nový kurz věnující se problematice vegetariánství. Jeho cílem je navést nejen začátečníky, ale i matadory v oblasti konzumace rostlinné stravy všemi úskalími, které je odklání od rovnováhy. Máte-li pocit, že jste při dlouhodobém vegetariánském způsobu stravování unavení, při sportování se vám nedostává energie, trpíte zimomřivostí, trápí vás trávicí a zažívací potíže, případně po změně na rostlinnou stravu vaše tělo vykazuje jakékoli dysbalance, najdete odpovědi na řešení takových situací právě v tomto kurzu.

Poradce pro výživu. Zkuste si studium nanečisto

Možná jste u nás poprvé. Možná, že o studiu Poradce pro výživu (ať už v on-line nebo distanční podobě) už nějaký čas uvažujete, ale potřebujete si studium „osahat. Ta možnost tu teď je.

Přihlaste se a vyzkoušejte si:

  • Jak vypadá obsah tří lekcí jednoho studijního dne. Vybrali jsme takový den, který řeší často diskutovaná tématadostatek bílkovin ve stravě, role antioxidantů a problematika vitamínů B komplexu.
  • Podívejte se na související dotazy (a odpovědi). Najdete tady odpověď na nejčastější dotazy k tématu, jak je kladli studenti v uplynulých letech. Ani v případě on-line studia tak nebudete muset shánět vysvětlující informace někde mimo kurz.
  • Úkol – sestavení jídelníčku v interaktivní aplikaci. Tu jsme si vytvořili na míru, žádný jiný kurz výživového poradenství v tuzemsku nic podobného nemá. Jen u nás si teoretické znalosti ihned ověříte v praxi.
  • Cvičný test, který shrnuje učivo dne.

Takto vypadá ukázkový studijní den po přihlášení

Teď už zbývá jediné – přihlásit se.

Přihlásit se

Přístupové údaje:
e-mail: demo@kurzyatac.cz, heslo demo

Krásný den!
Mgr. Martin Jelínek

Související kurzy

Vysněná postava na vlastní kůži

Člověk z davu, rekapitulace prvních 3 měsíců

Hubnutí je vcelku jednoduchý proces, který je řízen několika málo pravidly. Pro naprostou většinu obézních platí a funguje nekompromisní zákon energetické bilance, kdy je při redukci potřeba zvyšovat výdej energie formou vhodného pohybu a současně omezovat zbytečné kalorie v podobě sladkostí a tuků. Pokud je navíc pod kontrolou množství přijímaných bílkovin a nastaví se správný sportovní režim, je úspěch v 95% všech případů zaručen.

V takových situacích je dokonce možné i předvídat, jak rychle se bude postava měnit. Svým způsobem je možné tvrdit, že redukce nadváhy je pro výživáře „nuda“, protože nás nečeká žádné velké překvapení. Naštěstí se občas najdou výjimky, které vykouzlí na tváři výraz překvapení.

V článku „Čelíte rádi výzvám?“ jsem představil kolegu, který se ve svých 43 letech rozhodl vydat se na strastiplnou cestu ke svojí vysněné postavě. Začal na necelých 150 kilogramech, s velkým nadšením a odhodláním. Po třech měsících poctivého snažení přišla kvartální rekapitulace, u které jsem si nejprve myslel, že selhal bioimpedanční přístroj. Pro jistotu jsem na váze vyměnil baterie, měření zopakoval, následně změřil sám sebe a ve finále i zbytek všech mých spolupracovníků na firmě. Váha skutečně nelhala.

Nejprve ale krátký pohled na vývoj celé situace:
Po prvním měsíci (v únoru) došlo k úbytku 10 kilogramů. V březnu to bylo 7 kg. V průběhu dubna se váha zastavila a ani přes urputnou snahu držet se pravidel adekvátního pohybu s vegetariánsky nastavenou stravou s dostatkem bílkovin se nechtěla pohnout. Teprve celkové přeměření ukázalo pravý důvod.

Ostatně – posuďte sami:

Ukazatele Začátek února Konec dubna
Hmotnost 146,5 kg 131,5 kg
Množství tuku 44,5 % 23 %
Viscerální tuk 29 14
Obsah vody v těle 44 % 54 %
Čistá tělesná hmotnost 77 kg 97 kg
Bazální metabolismus 2560 kcal 3100 kcal
Hmotnost kostní hmoty 4 kg 4,9 kg
Metabolický věk 50 let 31 let

Spousta lidí, kteří podstupují různé redukční programy, se trápí s podobnými situacemi, přitom naprosto zbytečně. Nastartují pochody vedoucí k úbytku tukové tkáně (sportují, správně se stravují) a jednostranně se zaměřují na hodnoty, které ukazuje ručička váhy, případně optické zhodnocení vlastní postavy.

A to je špatně.

Protože pokud nastavíme redukční režim správně, dochází nejen k úbytku tuku, ale současně i nárůstu svalové tkáně. Tyto procesy jsou VŽDY vzájemně provázány.

Při hubnutí není klíčová tělesná hmotnost, ale poměry svalové tkáně a tuku (celkového i útrobního). Váha samotná je pouze doplňkovým ukazatelem, na který ale většina populace zaměřuje největší pozornost, což způsobuje zbytečné trápení.

Marcelovi se podařil doslova husarský kousek – za tři měsíce zredukoval přes 30 kg tuku a přibral 20 kg aktivní hmoty.  Objem útrobního tuku klesl na polovinu, dramaticky narostla mineralizace kostí. Fakt, že zhubnul „jen“ o 15 kg, je detail, kterému v aktuální fázi celého procesu nemá smysl věnovat žádnou pozornost.

To „nejlepší“ na konec – vše pouze s aerobním pohybem (kolo, eliptical, manuální práce) bez tvrdé dřiny v posilovně!

A tajemství celého úspěchu? Dovolím si je shrnout do dvou stručných bodů:

  1. Správně nastavený systém (strava + pohyb s ohledem na metabolický profil) – tak, jak učíme v kurzu „Cesta za vysněnou postavou“.
  2. Marcelova ochota vše dodržovat, nesmlouvat o úlevy, nefňukat a nestěžovat si.

Pořád je na čem pracovat. Výsledky ukázaly, že metabolismus kráčí správným směrem. V následujícím čtvrtletí nás čeká především redukce tuku, protože svalové hmoty je více než dost. Pak bude následovat fáze formování postavy, což můžeme v kontextu celého snažení považovat za pomyslnou třešničku na dortu.

Marcelův deník můžete sledovat na http://prirozenadieta.cz/

Čelíte rádi výzvám?

Já ano. A čím větší výzva, tím lépe.

I přesto, že se snažím ke každé postavit čelem, neznamená to, že ji vždy přijmu. Musí totiž být „hodna“ toho, abych jí věnoval svůj čas a energii.

Každá taková výzva proto musí splňovat určitá pravidla:

  1. Chci si z ní odnést zkušenost, která mě posune dál.
  2. Je potřeba, aby se konstruktivně projevila i v mém okolí.
  3. Požaduji, aby vyvolala radost nejen u mě, ale i ve společnosti.

V opačném případě pro mě taková aktivita ztrácí smysl a začnu hledat jinou.

V branži výživového poradenství je největší zájem o redukci nadváhy. Tyto výzvy řeší statisíce lidí, s ohledem na stav obezity v naší společnosti se ani není co divit. Tady se přiznám, že považuji hubnutí za „nudnou“ věc. Až na malé výjimky v podobě zdravotních komplikací, které výrazným způsobem omezují plynulý průběh redukce, to není žádná „zábava“. Neustále jako poradci řešíme neochotu lidí provádět změny ve stravování i v pohybové aktivitě, jejich výmluvy a (ne)přiznané záchvaty lenosti. Po několika letech takové praxe zjistíte, jak moc to člověka emočně i časově vyčerpává.

Občas se ale naskytne příležitost, která člověka zvedne ze židle, což se nedávno (naštěstí) stalo i mě. Před dvěma lety jsem navázal spolupráci s člověkem, kterého jsme, jako firma, dlouho hledali. Copywriter a marketér v jedné osobě. Odborník s úžasnou schopností empaticky se vcítit do potřeb trhu.

A nebyla náhoda, že cesty osudu nás svedly dohromady. Trpí výraznou nadváhou, kde tělesná hmotnost poslední dobou osciluje kolem 150 kg.

Jako propagátor zdravého životního stylu jsem vnitřně nastaven tak, že ovlivňuji lidi ve svém okolí. Jsem zvyklý na to, že absolventi mých kurzů i klienti v Poradně mění přístup ke stravovacím i pohybovým aktivitám. Děje se to samozřejmě i v běžném životě.

Po dvou letech pracovní „koexistence“ mne Marcel sám oslovil se žádostí o menší podporu a dozor při hubnutí, ke kterému se rozhodl. A protože to je člověk, který má pro strach uděláno, zčásti inspirován mým projektem Cesta za vysněnou postavou se rozhodl, že svoje snažení zveřejní. Filozofii jeho přístupu a celé snažení najdete na www.prirozenadieta.cz, podporovat jej můžete i na Facebooku.

Jen pro zajímavost: Vstupní váha na začátku byla necelých 150 kg, za první měsíc máme 10 kg dole. Nezapomenu na náš rozhovor při plánování celého programu, kdy padl dotaz, jak bych v jeho případě a situaci postupoval já. Z pozice svých zkušeností a přístupu ke stravování i pohybu jsem odpověděl, že do začátku letních prázdnin bych na jeho místě měl metrák (Marcel začal hubnout na začátku února). Bez mrknutí oka odpověděl: „Když vy, tak já také“.

K takovému přístupu můžu dodat jen to, že držím palce, protože podporovat takové snažení je výzva, která se neodmítá.

Síla myšlenky. Tři dny, které vám otevřou dveře k sobě samým

Když jsem se před pěti lety po dlouhém rozmýšlení rozhodl připravit a realizovat kurz Síla myšlenky, byla koncepce vcelku jednoduchá. Profesně se sice zabývám výživou, mým celoživotním koníčkem je vedle hledání vztahů mezi zdravím a způsobem stravování práce s vědomím a objevování tajů lidské mysli.

Vím, že v této oblasti je svět rozdělen na dva ne zrovna spřátelené tábory: Jedna polovina populace, která si říká „věřící“, má tendenci stavět základy svojí reality na víře. Inklinuje tak k ezoterice v různých formách.

Druhá část světa je nesmiřitelně racionální a křečovitě staví pilíře svého bytí na smyslových vjemech hodnocených dominantně levou mozkovou hemisférou s výraznou neochotou udělat sebemenší krok směrem k víře, která není hmatatelná.

Svět není ani černý, ani bílý. Má tolik barev, kolik se jich naučíte vnimat

Svět naštěstí není černobílý, obě naše mozkové polokoule nefungují každá zvlášť, ale vzájemně komunikují skrze systém nervových kanálů zvaných přemostění. Díky tomu můžeme tvrdit, že dokonalost člověka spočívá v možnosti vnímat svět komplexně (holisticky).

Jako člověk postižený západním systémem vzdělání mám způsob myšlení postaven na dominanci levé mozkové hemisféry. Toto považuji za výhodu, protože hodnocení všech mimosmyslových vjemů je vždy primárně kontrolováno racionalitou. Mám tak zarytou neochotu jít při hodnocení reality cestou víry, dokud neprojdu vlastní zkušeností, která přináší na úrovni vědění skutečné poznání.

Dnešní doba totiž nabízí přístup k mnoha výzkumům prováděných v oblasti potenciálu lidského vědomí, existenci energetických polí či definice lidské duše. Způsob jejich interpretace vždy záleží na filozofickém přístupu a naší ochotě zapojovat do vnímání obě mozkové hemisféry současně.

V kurzu Síla myšlenky společně hledáme způsob, jak co nejvíc využít potenciál obou hemisfér mozku

Na tomto systému je postaven i celý kurz Síla myšlenky. Tedy jasně definovaných mantinelech mezi vírou a věděním a snaze mezi nimi hledat smysluplná propojení, která jsou prakticky uchopitelná a především použitelná.

Z důvodu faktu, že zájemci o tuto oblast vzdělávání a rozšiřování svého vědomí byli rozmístěni po celé ČR a menší část z nich se rekrutovala i ze zahraničí, zvolil jsem distanční formu. Tedy systém, jehož zahájení i ukončení bylo realizováno formou živého workshopu, zbytek měsíčního studia probíhal na on-line studijní platformě. Na kurz pak navazoval systém jednodenních workshopů, kde jsme se s účastníky zaměřovali především na práci s lidským biopolem.

Zpětná vazba od účastníků po několika letech fungování kurzu ukázala, že více než teorie je zajímá samotná praxe. Je to vcelku logické, a stávající forma kurzu toto nesplňovala na 100 procent. Byl to hlavní důvod, proč jsem Sílu myšlenky ve staré podobě v podstatě zrušil a nahradil víkendovými pobytovými semináři (http://www.kurzyatac.cz/kurzy/sila-myslenky-vikendovy-seminar).

Praxe, praxe a zase praxe. Přesně jak jste si to vyžádali

Teorii jsme výrazně omezili tak, aby byl dostatečný prostor pro praktické nácviky s hladinami vědomí a ovládání (především vlastního) biopole. Účastníci obdrží skripta, která poskytnou oporu v hledání detailů a mohou se tak plně oddat procvičování technik, které jsou uplatnitelné v praktickém životě.

Místo pořádání každého víkendového pobytu vybíráme tak, aby splňovalo podmínky především na klid a přírodu. Ideální je spojení lesa s vodou, kde oba elementy umí velmi výrazně podpořit naladění se na Schumannovu rezonanci a uceleně tak vnímat sounáležitost těla, duše a vesmíru.

Letošní turnus proběhne v kouzelném prostředí čisté přírody v srdci Vysočiny v novém penzionu Pod Drátníkem, kde nám ochotně vyjdou vstříc i specifikací stravy, na kterou mám své nároky a kde ne každé ubytovací zařízení v tomto směru vychází vstříc.

Co všechno vás v rámci inovovaného programu na víkendu čeká?

Vše je postaveno na práci s hladinami vědomí, kde se budeme učit se ladit na ty „správné“ a skrze ně pak vědomě ovlivňovat celou svoji realitu:

  • konstruktivně programovat mysl,
  • vytvářet smysluplné afirmace
  • řídit toky energií v těle a ovládat tak svoje myšlenky a z nich vznikající emoce.

Protože většinu populace zajímá možnost řešení svých zdravotních potíží, budeme určitou část akce věnovat i technikám sebeléčení skrze práci s lidským biopolem. Velmi důležitý je fakt, že tuto problematiku je naštěstí už možné vysvětlit i racionálně. Jakmile rozum pochopí, na jakých principech tyto věci fungují, přestane produkovat pochybnosti, které vždy stojí v cestě úspěšné práci s myslí.

Její fungování stojí a padá na energetických tocích ovládaných vlastní svobodnou vůlí a stačí opravdu málo k tomu, aby se naše realita začala na základě používání několika jednoduchých technik obracet žádoucím směrem.

Těším se na vás!
Martin Jelínek

Více o semináři

Jaký byl první víkendový Magický půst?

Víkendový seminář s provokativně znějícím názvem Magický půst proběhl v kouzelném prostředí mlýna Brejlov, uprostřed čisté přírody na břehu řeky Sázavy. Toto místo nebylo zvoleno náhodou. Půst je proces očisty těla i mysli vedoucí k transformaci celé bytosti. Aby toto mohlo probíhat zdárným způsobem, je potřeba mít k dispozici především správné podmínky. Klid, čistý vzduch a element vody jsou právě těmito základy, které námi zvolené prostředí splnilo.

Přijeli především nováčci

Protože akce byla realizována především na základě neodbytných žádostí ze strany zájemců o řízený půst, počítal jsem s tím, že naprostá většina přihlášených bude mít s touto technikou už nějaké vlastní zkušenosti. Poměrně velkým překvapením bylo zjištění, že silně nadpoloviční většina účastníků jsou naprostými nováčky a z důvodu různých forem obav neměli zatím odvahu si začít s půstem tykat.

Překvapení samozřejmě pozitivní, protože dokládá fakt, že o půsty zájem je, a ne zrovna malý. A současně vypovídá o obavách začátečníků, jejichž mysl je vázána strachem z neznáma:

  • zvládnu hlad?
  • nebude mi špatně?
  • není stav hypoglykemie nebezpečný?
  • zvládnu únavu?
  • jak správně pracovat s myslí?

Tyto a mnohé další otázky si kladou prakticky všichni, kdo uvažují o prvním velkém kroku do neznáma v podobě libovolně dlouhého odstranění jídla ze svojí reality.

Každý jsme jiný. I co se půstu týče

Faktem je, že půst je cesta k vnitřnímu klidu a harmonii. Tedy z tohoto principu by měl i v klidu a harmonii probíhat. V průběhu tohoto období máme skvělou možnost více orientovat pozornost na svoje myšlenky a emoce a dát prostor svému metabolismu uklidit „nepořádek“ v buňkách i mezibuněčném prostředí. Každý z nás vnímá tyto pochody na subjektivní úrovni odlišně. Například introvertně ladění jedinci nemají příliš ochotu se ukazovat kdekoli na veřejnosti a uzavírají se tak do sebe ve snaze v klidu celé období přečkat.

Půst v kolektivu má ale svoje nesporné výhody. Alespoň pro začátečníka v rámci snahy o vykročení správným směrem a bezpečné zvládnutí tohoto krátkého období. Zpětná vazba od účastníků víkendového semináře prokázala, že hlavním „trefou do černého“ byl nepřetržitý program zaměřený na energeticky zvládnutelné cvičení se základy jógy a průběžné meditace a práce s energií mysli, kterými jsme udržovali vědomí neustále aktivní.

Jak víkendový půst hodnotí sami účastníci?

Z energetického hlediska nás všechny ovládá jedno kouzelné pravidlo, které říká, že energie proudí tam, kam směřuje naše vědomá pozornost. Pokud se tedy budeme orientovat na konstruktivní věci, kterými odvedeme pozornost od některých nepříjemných projevů postění, zjistíme, že půst vlastně vůbec není nebezpečnou a sebevražednou akcí.

A takto společnou akci hodnotili i účastníci. Každý měl možnost si zvolit, zda půst budou absolvovat s konzumací čerstvě lisovaných zeleninových šťáv, bylinkových čajů nebo jen čisté vody.

Menšina, která už měla s půsty předcházející zkušenosti, potvrdila, že tato třídenní zkušenost byla vnímána pocitově mnohem pohodověji, než půst v potenciálním klidu domova. Většina z řad absolutních začátečníků byla zase překvapena tím, jak jednoduše je možné fungovat bez jídla. Někteří „aktivisté“ podnikali do okolních lesů výpravy s cílem sbírat bylinky pro přípravu čajů a zpestřit si tak informačně-energetický průběh celé akce.

Mnozí účastníci měli možnost na vlastní kůži i vědomí vyzkoušet, jak v průběhu půstu fungují energetické toky v organismu (lidské biopole), se kterými máme možnost cíleně pracovat ve svůj prospěch. Zaměřili jsme se na techniky přenosu energie do vody a v některých případech i vychutnali změnu chuti a konzistence vody.

Toto přineslo velmi důležité poznání, že v průběhu půstu se v lidském organismu otevírá jeho skrytý potenciál, který je za běžných podmínek stravování potlačován metabolismem přijímaných živin.

Velmi elegantně vystihla hodnocení celé akce jedna z účastnic:

Pane Jelínku, chtěla bych touto cestou vyjádřit poděkování za Váš skvělý nápad organizovat víkendový seminář o půstu. Pro mne přišel právě v ten správný čas. Poprvé jsem se touto myšlenkou začala zabývat letos při absolvování Vašeho kurzu výživového poradce a rozhodla se, že v rámci studia sama na sobě vyzkouším, co to obnáší. Nastudovala jsem si veškeré pro mne dostupné informace, včetně Vaší knihy o půstu a připadala si celkem připravená. Jakmile se objevila nabídka víkendového semináře, neváhala jsem a okamžitě se rozhodla. Teprve tam se mi ovšem otevřely oči, o čem vlastně půst je. Celý seminář vysoce přesáhl moje očekávání a program, který nás nenechal téměř vydechnout, mě absolutně pohltil, obohatil a přinesl do mého života významnou změnu. Ještě o víkendu jsem si nedokázala vše plně uvědomit, protože jsme stále nasávaly všechny informace, které se k nám hrnuly a nebyl ani tolik čas vnímat svoje pocity. Ovšem po příjezdu domů jsem se najednou cítila nesmírně vnitřně posílená, jako bych nabrala několikanásobnou vnitřní sílu, sebeúctu a klid a vyrovnání. Tento pocit ve mně stále ještě přetrvává, stále jsem naladěná na tuto vlnu a snažím se jí každý den podpořit všemi metodami, se kterými jsme se během víkendu seznámili. Je ovšem mnohem těžší meditace absolvovat sám, bez vedení tak příjemných a zkušených lektorů, jakým jste Vy i obě asistentky, které byly opravdu úžasné. Půst absolvuji osmý den dál, absolutně bez jakýchkoli i sebemenších zádrhelů, až mě to samotnou překvapuje a určitě budu v tomto duchu pokračovat dál a není to můj poslední půst. Takže ještě jednou opravdu veliké poděkování a hluboký respekt ke všemu co děláte. Protože být poradcem v oblasti výživy může být dnes každý, kdo bude chtít, ne každý bude samozřejmě opravdu dobrý. Ale cesta vzdělávání druhých, kterou jste zvolil, je úžasné poslání a my všichni, kteří se u Vás vzděláváme, se budeme těšit na další spolupráci a další přínosné oblasti, kterými nás provedete.
S poděkováním Iveta Vartová.

Děkuji také kolegům. Bez nich by akce byla poloviční

Velkou pomocí v rámci probíhajícího programu celé akce byly i moje kolegyně Věra Stádníková a Hanka Dlubalová, které mají s dlouhodobými půsty svoje zkušenosti a z pozice lektorek jógy a práce s energiemi doplňovaly program a vedly tak zájemce cestou poznání v těch klíčových oblastech, na které bychom v tomto kouzelném období měli svoji pozornost vždy zaměřovat nejvíce.

Tímto bych rád poděkoval všem účastníkům Magického půstu za odvahu i entusiasmus, kterými se navzájem obohacovali a podporovali svoje okolí. Bylo mi velkou ctí setrvávat v přítomnosti bytí celého kolektivu a vnímat úžasnou atmosféru, která zde byla vytvořena.

Chcete se dozvědět více o kurzu Magický půst?

Těším se na další turnus.
Martin Jelínek