Zdravé cukroví? Přečtěte si, čím nahradit nezdravý cukr, bílou mouku nebo ztužené tuky

Rafinovaný cukr, bílá mouka, ztužené rostlinné tuky, hodně vajec a kravského mléka. Vánoční cukroví je všechno, jen ne zdravé. Přitom stačí pár změn a vše je jinak… Připravil jsem pro vás návod, čím při pečení cukroví nezdravé suroviny nahradit. Dobrou chuť!

Rafinovaný cukr

Spotřeba cukru v Česku? Kolem 40 kg na osobu ročně. Zkuste o Vánocích trochu ubrat nohu z plynu, nahraďte při přípravě cukroví rafinovaný cukr zdravější alternativou – pokud to recept umožňuje, zvolte namísto cukru sušené ovoce. Nejvíce sladí sušené mleté fíky a datle, pokud chcete použít místní suroviny, rozemelte křížaly, sladicí efekt je téměř stejný, přitom o dost levnější.

Výbornou alternativou bílého cukru je také med. Pozor ale, jaký kupujete. Některé „medy“ (bývají označené jako medová pochoutka) jsou více než produktem včel silným cukerným roztokem, kterému dodává chuť a vůni medu chemie.

Co dalšího místo cukru?
Sirupy s nízkým obsahem fruktózy – za sebe jako zdravotně nejvýhodnější doporučuji javorový. Pokud vám nevadí mírně netypická chuť náhradních sladidel, můžete vyzkoušet také sladidla na bázi melasy nebo tzv. sladěnky, což jsou extrakty z naklíčených obilovin bez konzervačních přípravků.

Moje doporučení: Pokud to jde, použijte jako náhradu cukru při vánočním pečení sušené mleté ovoce. Pokud to nejde, zvolte med. A pak teprve všechno ostatní.

Mouka

Bílá mouka z lepkových obilovin je zapovězena hlavně celiakům, z jídelníčku ji ale vyřazují i módní výživové směry typu paleo. Pro běžného strávníka znamená nadbytek bílé mouky ve stravě možné problémy s glukózovou intolerancí – bílá mouka má totiž vysoký glykemický index a dokáže hodně „rozhoupat“ hladinu glukózy.

Ve vánočním cukroví lze bílou mouku nahradit spolehlivě moukami z pseudoobilovin nebo luštěnin. Na chuti se výměna téměř neprojeví, na vlastnostech napečených pochutin také ne. I z „alternativních“ druhů mouky upečete cukroví, který zůstane dlouho vláčné a měkké.

Moje doporučení: Výhodné jsou pohanková a rýžová, z nutričních důvodů se vyplácí přidat i menší mouky podíl luštěninové (vyšší zastoupené bílkovin) mouky – například cizrnové.

Další časté suroviny pro přípravu cukroví a jejich alternativa

  • Ztužené tuky, máslo – výborně je nahradí kokosový tuk. Ten je k dostání i ve verzi „bez vůně“. Nestane se tedy, že by všechno cukroví mělo nádech kokosu. Kokosový tuk dodá cukroví křehkost a lehkost. S máslem se snese výborně, obě suroviny lze kombinovat.
  • Kravské mléko – místo něj doporučuji připravit mléka rostlinná, například mandlové, pohankové, rýžové, ovesné nebo sójové.
  • Smetana z kravského mléka – připravte si lehce stravitelnou smetanu mandlovou.
  • Vejce – vejce se při přípravě vánočního cukroví používají jako pojivo, které drží těsto pohromadě. Náhradou za ně je škrob, a to buď levný bramborový, nebo trochu dražší, ale zdravější, kuzu – škrob z kořene rostliny Pueraria lobata.

Praxe místo teorie: Tři recepty na zdravé cukroví, které se peče u nás doma

Kokosky

Ingredience: Kokos 100g, kokosový cukr 50g, vaječné bílky 2ks, sůl

Příprava:

Nejdříve dáme do hrnce oddělené bílky se špetkou soli a ušleháme z nich tuhý bílý sníh. Jakmile se nám toto podaří, je čas přesunout sníh do vodní lázně a za stálého míchání do něj pozvolna přisypávat kokosový cukr. Po chvíli se bílá hmota před našimi zraky přemění v hutnou tekutinu, která svou vůní, chutí i konzistencí připomíná tekutý karamel. Do hrnce teď ještě přidáme nastrouhaný kokos a důkladně ho promícháme s karamelovou hmotou. Nyní už máme vytvořenou předfinální kokosovokaramelovou směs, kterou není radno ochutnávat, neboť hrozí reálné riziko, že se do trouby půjde vyhřívat výrazně menší počet kokosek.

Raději se tedy chopíme plechu a pečícího papíru, na který za pomoci lžičky vyskládáme malé hromádky kokosové hmoty. Budou-li mít některé hromádky tendenci k neposlušnosti a drolení, je možné usměrnit je pomocí prstů, kterými vytvarujeme úhledné kopečky. Kopcovitý plech už nyní vložíme do trouby, kterou jsme si předehřáli na 140 stupňů a zhruba 20 minut vyčkáváme, až se nám z trouby začne linout sladká vůně kokosu. Pak už jen necháme vánoční dobroty vychladnout a posléze se můžeme pustit do mlsání a užívání si té čiré kokosové radosti.

CukRAWí bez cukru

Ingredience: Datle 50g, goji 30g , kešu 30g, pohanka 50g, nepražené kakao 20g, kokos 15g

Příprava:

Nejdříve se chopíme sušených datlí a červených plodů goji, vložíme je do sklenice a zalijeme filtrovanou vodou. Plody necháme ve skleničce namáčet asi 4 hodiny, poté je scedíme a rozmixujeme do podoby intenzivně sladké pasty. K té přidáme nepražené kakao v bio kvalitě, nadrobno nasekané kešu ořechy a namletá zrnka pohanky.
Celou směs pořádně promícháme, prohněteme a vytvoříme z ní hladkou tmavou hmotu. Z té pak vytvarujeme kakaové kuličky, které posléze obalíme ve strouhaném kokosu. A máme hotovo! Nyní už se můžeme pustit do vychutnávání delikátních hořkosladkých kuliček, jejichž chuť je lahodná, čokoládově podmanivá a hlavně nesmírně návyková.

Marokánky s medem

Ingredience: Sušené meruňky 100g , sušené fíky 50g, vlašské ořechy 70g, mandle 50g, lískové ořechy 30g, bio sójová smetana 250ml, med 50g, jáhlová mouka 30g

Příprava:

První krok při jejich přípravě učiníme u sporáku, kde si v hrnci ohřejeme sójovou smetanu s medem a do tekuté směsi přisypeme trošku jáhlové mouky. Po té jsme sáhli především z toho důvodu, že má relativně vysokou „pojivost“, tudíž nám směs krásně zahustí, a přitom výslednou dobrotu můžeme s klidem naservírovat i bezlepkářům. Je ale zapotřebí obsah hrnce pořádně promíchat, nejlépe metličkou, aby nám nevznikly chuťově i vzhledově nelibé moučné hrudky.
Zatímco se nám směs na mírném ohni zahřívá, nasekáme si ořechy a sušené ovoce. Jakmile se zahuštěná sladká smetana ozve svým zabubláním, šoupneme celou hromadu nasekaných ingrediencí do hrnce a pořádně ji promícháme. Další naše kroky budou směřovat k troubě. Tu si předehřejeme zhruba na 150 stupňů, vytáhneme z ní plech na pečení a opět se přesuneme k hrnci, ve kterém na nás čeká sladká směs. Plech pokryjeme pečícím papírem a lžičkou na něj nanášíme sladký mix ořechů a ovoce. Každý kopeček pak ještě lehce uplácneme do podoby placiček a mezi jednotlivými plackami ponecháme alespoň centimetrovou mezeru.
Teď už plech jen přesuneme do trouby a zhruba 25 minut čekáme. Odměnou za naši trpělivost nám poté budou lahodné a křehké marokánky, jejichž chuť je hříšně sladká a každé sousto je pak požehnáním pro naše chuťové pohárky.

Vegetariánství a veganství v praxi

Čím déle se profesně věnuji výživě, kde není možné přehlédnout divoké a často až nenávistné diskuze mezi výživově odlišně uvažujícími skupinami populace, tím více se u nich bavím. Důvod je jednoduchý – projevy ega a prosazování takzvané pravdy jsou nejen dětinské, ale často až směšné.
Typickým a zřejmě i nejrozšířenějším příkladem jsou názorové rozdíly mezi vegetariány a lidmi konzumujícími maso. Jedna skupina tvrdí, že není fér ubližovat zvířatům, proto je nechtějí jíst. Ta druhá naopak tvrdí, že maso je zdrojem životně důležitých živin a jeho absence ve výživě páchá nenapravitelné škody nejen na zdraví, ale i v sektoru zemědělství a ekologické zátěže.

Každý úhel pohledu má samozřejmě svoji pravdu, což je v pořádku. Co už příliš v pořádku není, je způsob, jakým se jednotlivé názory prezentují, a krátkozrakost z toho vyplývající. Moc mi nejde na rozum, proč tolik nenávisti, místo které by aktéři jednotlivých táborů měli raději aktivovat ty části mozku, které odpovídají za celostní způsob uvažování. Ten umí být jednoduchý:

Evoluce řízená přírodními zákony jde dlouhodobě vždy vpřed. Z toho důvodu se nazývá evoluce. Platí to i pro způsoby stravování. Člověk je geneticky naprogramovaný všežravec, jeho trávicí trakt není typicky býložravý ani ryze masožravý. Neseme v sobě prvky všech předchozích evolučních stupňů, kterými v historii procházely jednotlivé skupiny živočichů. Jednoduše řečeno jsme schopni strávit rostlinnou i živočišnou potravu.
Z této pozice není možné tvrdit, že různé formy vegetariánství, které jsou celosvětově stále oblíbenější, jsou pro náš metabolismus přirozené a především jediné správné. Fakt je takový, že lidé nejsou býložravci.

Jenomže:

Kromě evoluce fyzické schránky probíhal i vývoj vědomí. Tedy té části bytosti, která je hybným faktorem pro zachování i realizaci principu života ve všech jeho formách.
Vědomí, tedy způsob vnímání toho, co se děje v naší realitě, určuje, jakým směrem se budeme v životě ubírat. V oblasti přístupu ke stravování máme několik možností:
– Můžeme navyšovat podíl živočišných surovin ve stravě, nebo naopak rostlinných zdrojů.
– Máme možnost jít cestou vysokosacharidového stravování, nebo naopak nízkosacharidového, kdy navyšujeme podíl tuků.
Náš metabolismus tedy disponuje neobvykle velkou schopností se přizpůsobovat jednotlivým možnostem. Tato schopnost adaptace je pružná, má tedy svůj určitý rozsah – díky této flexibilitě mohou být změny ve stravování prováděny poměrně rychle.

Člověk je jediný živočich na této planetě, který si může svobodně zvolit, jakou stravu chce jíst, a tomuto se díky adaptabilitě a flexibilitě bezpečně přizpůsobit.

Jsme schopni se dlouhodobě stravovat tak, že součástí každodenní stravy je například 3x masný výrobek, 3x mléčný produkt a nějaké to vejce. Pokud je toto zastoupení živočišných produktů v patřičné kvalitě i objemu a navíc respektujeme řadu dalších pravidel racionálního stravování, metabolismus jedince bude schopen se tomuto režimu přizpůsobit.
V podstatě to samé platí o vegetariánském způsobu stravování od variant bez masa až po ryze rostlinnou stravu. Pro mnohé na první pohled extrém, při znalosti všech specifik vyplývajících z adaptačních potřeb organismu se ale bavíme o elegantně řešitelné situaci. Řečeno jednodušeji – metabolismus je schopen se za určitých podmínek přizpůsobit vegetariánským formám stravování tak, aby nevznikaly žádné zdravotní potíže. Toto je velmi důležitá informace, protože praxe ukazuje, že naprostá většina vegetariánsky se stravujících lidí na celém světě tyto principy a pravidla buď nezná, nechápe nebo nerespektuje. Výsledek je ale vždy stejný – metabolismus se odklání od rovnováhy, což se projevuje nejčastěji:

  • Únavou
  • Trávicími a zažívacími potížemi (nadýmání, plynatost)
  • Ztrátou svalové hmoty
  • Nárůstem tukových zásob
  • Zimomřivostí
  • Chudokrevností
  • Kloubní potížemi
  • Poruchami imunitního systému

Čím déle se ve stravě odkláníme od rovnováhy, tím více těchto a dalších problémů vzniká a jsou v závažnější podobě. Přitom úplně zbytečně.

Všechny formy vegetariánství mají svoje pevná pravidla – čím vyšší podíl rostlinné stravy v jídelníčku máme, tím přísněji je potřeba je dodržovat. To platí samozřejmě na úrovni metabolických potřeb organismu, což je polovina dosaženého úspěchu.
Druhou výzvou je přizpůsobit takové stravě svoje vědomí, tedy zvládnout pochody ve svojí mysli.
Tady je potřeba vycházet z důvodů, proč vlastně k vegetariánství přecházíme. Nejčastěji jsou to morální aspekty, kdy nechceme, aby se jakkoli ubližovalo zvířatům. Takový člověk se tedy nemusí stravovat vegetariánsky, ale chce. Na první pohled se tak může zdát, že této pozice bývá připraven. V praxi ale bohužel až zbytečně často dochází k tomu, že k vegetariánství zájemci „konvertují“ z pozice nadšení. Nejedná se tedy o stav, kdy člověk vývojově dospěl k takovému stavu vědomí, ale obyčejnou „hurá akci“, která výrazně předbíhá jeho individuální vývoj. Takový člověk pak zápasí nejen se změnami na metabolické úrovni, ale i psychické a emoční rovině, což často končí nejen vznikem zdravotních poruch, ale i přechodem na původní stravovací režim. Čím extrémnější přechod je realizován (veganství, vitariánství), tím častěji takové pokusy končí nezdarem.

Z morálního hlediska je vznešené, že nechceme, aby zvířata jakýmkoli způsobem trpěla. Je ale špatně, když kvůli špatně nastavené vegetariánské stravě trpíme my sami.

A přesně z těchto důvodů jsem se rozhodl realizovat nový kurz věnující se problematice vegetariánství. Jeho cílem je navést nejen začátečníky, ale i matadory v oblasti konzumace rostlinné stravy všemi úskalími, které je odklání od rovnováhy. Máte-li pocit, že jste při dlouhodobém vegetariánském způsobu stravování unavení, při sportování se vám nedostává energie, trpíte zimomřivostí, trápí vás trávicí a zažívací potíže, případně po změně na rostlinnou stravu vaše tělo vykazuje jakékoli dysbalance, najdete odpovědi na řešení takových situací právě v tomto kurzu.

Poradce pro výživu. Zkuste si studium nanečisto

Možná jste u nás poprvé. Možná, že o studiu Poradce pro výživu (ať už v on-line nebo distanční podobě) už nějaký čas uvažujete, ale potřebujete si studium „osahat. Ta možnost tu teď je.

Přihlaste se a vyzkoušejte si:

  • Jak vypadá obsah tří lekcí jednoho studijního dne. Vybrali jsme takový den, který řeší často diskutovaná tématadostatek bílkovin ve stravě, role antioxidantů a problematika vitamínů B komplexu.
  • Podívejte se na související dotazy (a odpovědi). Najdete tady odpověď na nejčastější dotazy k tématu, jak je kladli studenti v uplynulých letech. Ani v případě on-line studia tak nebudete muset shánět vysvětlující informace někde mimo kurz.
  • Úkol – sestavení jídelníčku v interaktivní aplikaci. Tu jsme si vytvořili na míru, žádný jiný kurz výživového poradenství v tuzemsku nic podobného nemá. Jen u nás si teoretické znalosti ihned ověříte v praxi.
  • Cvičný test, který shrnuje učivo dne.

Takto vypadá ukázkový studijní den po přihlášení

Teď už zbývá jediné – přihlásit se.

Přihlásit se

Přístupové údaje:
e-mail: demo@kurzyatac.cz, heslo demo

Krásný den!
Mgr. Martin Jelínek

Související kurzy

Vysněná postava na vlastní kůži

Člověk z davu, rekapitulace prvních 3 měsíců

Hubnutí je vcelku jednoduchý proces, který je řízen několika málo pravidly. Pro naprostou většinu obézních platí a funguje nekompromisní zákon energetické bilance, kdy je při redukci potřeba zvyšovat výdej energie formou vhodného pohybu a současně omezovat zbytečné kalorie v podobě sladkostí a tuků. Pokud je navíc pod kontrolou množství přijímaných bílkovin a nastaví se správný sportovní režim, je úspěch v 95% všech případů zaručen.

V takových situacích je dokonce možné i předvídat, jak rychle se bude postava měnit. Svým způsobem je možné tvrdit, že redukce nadváhy je pro výživáře „nuda“, protože nás nečeká žádné velké překvapení. Naštěstí se občas najdou výjimky, které vykouzlí na tváři výraz překvapení.

V článku „Čelíte rádi výzvám?“ jsem představil kolegu, který se ve svých 43 letech rozhodl vydat se na strastiplnou cestu ke svojí vysněné postavě. Začal na necelých 150 kilogramech, s velkým nadšením a odhodláním. Po třech měsících poctivého snažení přišla kvartální rekapitulace, u které jsem si nejprve myslel, že selhal bioimpedanční přístroj. Pro jistotu jsem na váze vyměnil baterie, měření zopakoval, následně změřil sám sebe a ve finále i zbytek všech mých spolupracovníků na firmě. Váha skutečně nelhala.

Nejprve ale krátký pohled na vývoj celé situace:
Po prvním měsíci (v únoru) došlo k úbytku 10 kilogramů. V březnu to bylo 7 kg. V průběhu dubna se váha zastavila a ani přes urputnou snahu držet se pravidel adekvátního pohybu s vegetariánsky nastavenou stravou s dostatkem bílkovin se nechtěla pohnout. Teprve celkové přeměření ukázalo pravý důvod.

Ostatně – posuďte sami:

Ukazatele Začátek února Konec dubna
Hmotnost 146,5 kg 131,5 kg
Množství tuku 44,5 % 23 %
Viscerální tuk 29 14
Obsah vody v těle 44 % 54 %
Čistá tělesná hmotnost 77 kg 97 kg
Bazální metabolismus 2560 kcal 3100 kcal
Hmotnost kostní hmoty 4 kg 4,9 kg
Metabolický věk 50 let 31 let

Spousta lidí, kteří podstupují různé redukční programy, se trápí s podobnými situacemi, přitom naprosto zbytečně. Nastartují pochody vedoucí k úbytku tukové tkáně (sportují, správně se stravují) a jednostranně se zaměřují na hodnoty, které ukazuje ručička váhy, případně optické zhodnocení vlastní postavy.

A to je špatně.

Protože pokud nastavíme redukční režim správně, dochází nejen k úbytku tuku, ale současně i nárůstu svalové tkáně. Tyto procesy jsou VŽDY vzájemně provázány.

Při hubnutí není klíčová tělesná hmotnost, ale poměry svalové tkáně a tuku (celkového i útrobního). Váha samotná je pouze doplňkovým ukazatelem, na který ale většina populace zaměřuje největší pozornost, což způsobuje zbytečné trápení.

Marcelovi se podařil doslova husarský kousek – za tři měsíce zredukoval přes 30 kg tuku a přibral 20 kg aktivní hmoty.  Objem útrobního tuku klesl na polovinu, dramaticky narostla mineralizace kostí. Fakt, že zhubnul „jen“ o 15 kg, je detail, kterému v aktuální fázi celého procesu nemá smysl věnovat žádnou pozornost.

To „nejlepší“ na konec – vše pouze s aerobním pohybem (kolo, eliptical, manuální práce) bez tvrdé dřiny v posilovně!

A tajemství celého úspěchu? Dovolím si je shrnout do dvou stručných bodů:

  1. Správně nastavený systém (strava + pohyb s ohledem na metabolický profil) – tak, jak učíme v kurzu „Cesta za vysněnou postavou“.
  2. Marcelova ochota vše dodržovat, nesmlouvat o úlevy, nefňukat a nestěžovat si.

Pořád je na čem pracovat. Výsledky ukázaly, že metabolismus kráčí správným směrem. V následujícím čtvrtletí nás čeká především redukce tuku, protože svalové hmoty je více než dost. Pak bude následovat fáze formování postavy, což můžeme v kontextu celého snažení považovat za pomyslnou třešničku na dortu.

Marcelův deník můžete sledovat na http://prirozenadieta.cz/

Čelíte rádi výzvám?

Já ano. A čím větší výzva, tím lépe.

I přesto, že se snažím ke každé postavit čelem, neznamená to, že ji vždy přijmu. Musí totiž být „hodna“ toho, abych jí věnoval svůj čas a energii.

Každá taková výzva proto musí splňovat určitá pravidla:

  1. Chci si z ní odnést zkušenost, která mě posune dál.
  2. Je potřeba, aby se konstruktivně projevila i v mém okolí.
  3. Požaduji, aby vyvolala radost nejen u mě, ale i ve společnosti.

V opačném případě pro mě taková aktivita ztrácí smysl a začnu hledat jinou.

V branži výživového poradenství je největší zájem o redukci nadváhy. Tyto výzvy řeší statisíce lidí, s ohledem na stav obezity v naší společnosti se ani není co divit. Tady se přiznám, že považuji hubnutí za „nudnou“ věc. Až na malé výjimky v podobě zdravotních komplikací, které výrazným způsobem omezují plynulý průběh redukce, to není žádná „zábava“. Neustále jako poradci řešíme neochotu lidí provádět změny ve stravování i v pohybové aktivitě, jejich výmluvy a (ne)přiznané záchvaty lenosti. Po několika letech takové praxe zjistíte, jak moc to člověka emočně i časově vyčerpává.

Občas se ale naskytne příležitost, která člověka zvedne ze židle, což se nedávno (naštěstí) stalo i mě. Před dvěma lety jsem navázal spolupráci s člověkem, kterého jsme, jako firma, dlouho hledali. Copywriter a marketér v jedné osobě. Odborník s úžasnou schopností empaticky se vcítit do potřeb trhu.

A nebyla náhoda, že cesty osudu nás svedly dohromady. Trpí výraznou nadváhou, kde tělesná hmotnost poslední dobou osciluje kolem 150 kg.

Jako propagátor zdravého životního stylu jsem vnitřně nastaven tak, že ovlivňuji lidi ve svém okolí. Jsem zvyklý na to, že absolventi mých kurzů i klienti v Poradně mění přístup ke stravovacím i pohybovým aktivitám. Děje se to samozřejmě i v běžném životě.

Po dvou letech pracovní „koexistence“ mne Marcel sám oslovil se žádostí o menší podporu a dozor při hubnutí, ke kterému se rozhodl. A protože to je člověk, který má pro strach uděláno, zčásti inspirován mým projektem Cesta za vysněnou postavou se rozhodl, že svoje snažení zveřejní. Filozofii jeho přístupu a celé snažení najdete na www.prirozenadieta.cz, podporovat jej můžete i na Facebooku.

Jen pro zajímavost: Vstupní váha na začátku byla necelých 150 kg, za první měsíc máme 10 kg dole. Nezapomenu na náš rozhovor při plánování celého programu, kdy padl dotaz, jak bych v jeho případě a situaci postupoval já. Z pozice svých zkušeností a přístupu ke stravování i pohybu jsem odpověděl, že do začátku letních prázdnin bych na jeho místě měl metrák (Marcel začal hubnout na začátku února). Bez mrknutí oka odpověděl: „Když vy, tak já také“.

K takovému přístupu můžu dodat jen to, že držím palce, protože podporovat takové snažení je výzva, která se neodmítá.

Jaký byl první víkendový Magický půst?

Víkendový seminář s provokativně znějícím názvem Magický půst proběhl v kouzelném prostředí mlýna Brejlov, uprostřed čisté přírody na břehu řeky Sázavy. Toto místo nebylo zvoleno náhodou. Půst je proces očisty těla i mysli vedoucí k transformaci celé bytosti. Aby toto mohlo probíhat zdárným způsobem, je potřeba mít k dispozici především správné podmínky. Klid, čistý vzduch a element vody jsou právě těmito základy, které námi zvolené prostředí splnilo.

Přijeli především nováčci

Protože akce byla realizována především na základě neodbytných žádostí ze strany zájemců o řízený půst, počítal jsem s tím, že naprostá většina přihlášených bude mít s touto technikou už nějaké vlastní zkušenosti. Poměrně velkým překvapením bylo zjištění, že silně nadpoloviční většina účastníků jsou naprostými nováčky a z důvodu různých forem obav neměli zatím odvahu si začít s půstem tykat.

Překvapení samozřejmě pozitivní, protože dokládá fakt, že o půsty zájem je, a ne zrovna malý. A současně vypovídá o obavách začátečníků, jejichž mysl je vázána strachem z neznáma:

  • zvládnu hlad?
  • nebude mi špatně?
  • není stav hypoglykemie nebezpečný?
  • zvládnu únavu?
  • jak správně pracovat s myslí?

Tyto a mnohé další otázky si kladou prakticky všichni, kdo uvažují o prvním velkém kroku do neznáma v podobě libovolně dlouhého odstranění jídla ze svojí reality.

Každý jsme jiný. I co se půstu týče

Faktem je, že půst je cesta k vnitřnímu klidu a harmonii. Tedy z tohoto principu by měl i v klidu a harmonii probíhat. V průběhu tohoto období máme skvělou možnost více orientovat pozornost na svoje myšlenky a emoce a dát prostor svému metabolismu uklidit „nepořádek“ v buňkách i mezibuněčném prostředí. Každý z nás vnímá tyto pochody na subjektivní úrovni odlišně. Například introvertně ladění jedinci nemají příliš ochotu se ukazovat kdekoli na veřejnosti a uzavírají se tak do sebe ve snaze v klidu celé období přečkat.

Půst v kolektivu má ale svoje nesporné výhody. Alespoň pro začátečníka v rámci snahy o vykročení správným směrem a bezpečné zvládnutí tohoto krátkého období. Zpětná vazba od účastníků víkendového semináře prokázala, že hlavním „trefou do černého“ byl nepřetržitý program zaměřený na energeticky zvládnutelné cvičení se základy jógy a průběžné meditace a práce s energií mysli, kterými jsme udržovali vědomí neustále aktivní.

Jak víkendový půst hodnotí sami účastníci?

Z energetického hlediska nás všechny ovládá jedno kouzelné pravidlo, které říká, že energie proudí tam, kam směřuje naše vědomá pozornost. Pokud se tedy budeme orientovat na konstruktivní věci, kterými odvedeme pozornost od některých nepříjemných projevů postění, zjistíme, že půst vlastně vůbec není nebezpečnou a sebevražednou akcí.

A takto společnou akci hodnotili i účastníci. Každý měl možnost si zvolit, zda půst budou absolvovat s konzumací čerstvě lisovaných zeleninových šťáv, bylinkových čajů nebo jen čisté vody.

Menšina, která už měla s půsty předcházející zkušenosti, potvrdila, že tato třídenní zkušenost byla vnímána pocitově mnohem pohodověji, než půst v potenciálním klidu domova. Většina z řad absolutních začátečníků byla zase překvapena tím, jak jednoduše je možné fungovat bez jídla. Někteří „aktivisté“ podnikali do okolních lesů výpravy s cílem sbírat bylinky pro přípravu čajů a zpestřit si tak informačně-energetický průběh celé akce.

Mnozí účastníci měli možnost na vlastní kůži i vědomí vyzkoušet, jak v průběhu půstu fungují energetické toky v organismu (lidské biopole), se kterými máme možnost cíleně pracovat ve svůj prospěch. Zaměřili jsme se na techniky přenosu energie do vody a v některých případech i vychutnali změnu chuti a konzistence vody.

Toto přineslo velmi důležité poznání, že v průběhu půstu se v lidském organismu otevírá jeho skrytý potenciál, který je za běžných podmínek stravování potlačován metabolismem přijímaných živin.

Velmi elegantně vystihla hodnocení celé akce jedna z účastnic:

Pane Jelínku, chtěla bych touto cestou vyjádřit poděkování za Váš skvělý nápad organizovat víkendový seminář o půstu. Pro mne přišel právě v ten správný čas. Poprvé jsem se touto myšlenkou začala zabývat letos při absolvování Vašeho kurzu výživového poradce a rozhodla se, že v rámci studia sama na sobě vyzkouším, co to obnáší. Nastudovala jsem si veškeré pro mne dostupné informace, včetně Vaší knihy o půstu a připadala si celkem připravená. Jakmile se objevila nabídka víkendového semináře, neváhala jsem a okamžitě se rozhodla. Teprve tam se mi ovšem otevřely oči, o čem vlastně půst je. Celý seminář vysoce přesáhl moje očekávání a program, který nás nenechal téměř vydechnout, mě absolutně pohltil, obohatil a přinesl do mého života významnou změnu. Ještě o víkendu jsem si nedokázala vše plně uvědomit, protože jsme stále nasávaly všechny informace, které se k nám hrnuly a nebyl ani tolik čas vnímat svoje pocity. Ovšem po příjezdu domů jsem se najednou cítila nesmírně vnitřně posílená, jako bych nabrala několikanásobnou vnitřní sílu, sebeúctu a klid a vyrovnání. Tento pocit ve mně stále ještě přetrvává, stále jsem naladěná na tuto vlnu a snažím se jí každý den podpořit všemi metodami, se kterými jsme se během víkendu seznámili. Je ovšem mnohem těžší meditace absolvovat sám, bez vedení tak příjemných a zkušených lektorů, jakým jste Vy i obě asistentky, které byly opravdu úžasné. Půst absolvuji osmý den dál, absolutně bez jakýchkoli i sebemenších zádrhelů, až mě to samotnou překvapuje a určitě budu v tomto duchu pokračovat dál a není to můj poslední půst. Takže ještě jednou opravdu veliké poděkování a hluboký respekt ke všemu co děláte. Protože být poradcem v oblasti výživy může být dnes každý, kdo bude chtít, ne každý bude samozřejmě opravdu dobrý. Ale cesta vzdělávání druhých, kterou jste zvolil, je úžasné poslání a my všichni, kteří se u Vás vzděláváme, se budeme těšit na další spolupráci a další přínosné oblasti, kterými nás provedete.
S poděkováním Iveta Vartová.

Děkuji také kolegům. Bez nich by akce byla poloviční

Velkou pomocí v rámci probíhajícího programu celé akce byly i moje kolegyně Věra Stádníková a Hanka Dlubalová, které mají s dlouhodobými půsty svoje zkušenosti a z pozice lektorek jógy a práce s energiemi doplňovaly program a vedly tak zájemce cestou poznání v těch klíčových oblastech, na které bychom v tomto kouzelném období měli svoji pozornost vždy zaměřovat nejvíce.

Tímto bych rád poděkoval všem účastníkům Magického půstu za odvahu i entusiasmus, kterými se navzájem obohacovali a podporovali svoje okolí. Bylo mi velkou ctí setrvávat v přítomnosti bytí celého kolektivu a vnímat úžasnou atmosféru, která zde byla vytvořena.

Chcete se dozvědět více o kurzu Magický půst?

Těším se na další turnus.
Martin Jelínek

Čím jsme v kurzech prošli a co máme před sebou

Filozofie firmy ATAC se nemění od doby jejího založení. Vždy jsem žil s utkvělou představou poskytovat vzdělávání v oblasti zdravého životního stylu, primárně zaměřené na výživu. I přesto, že jsem v daleké minulosti prošel martýriem vrcholového sportu, který poměrně kvalitně zformoval moje nahlížení na fungování lidského těla i mysli z pozice fyzické a mentální zátěže a vlivu stravy, moje pozornost se celou profesní kariéru orientovala na stravování.

Jsem si plně vědom faktu, že lidská bytost je zastoupena fyzickým tělem a duší. Od toho se odvíjí i celá filozofie něčeho, co máme ve zvyku v naší společnosti označovat jako zdravý životní styl. Psychosomatika učí, že duše je nositelem vědomí, které produkuje mysl. V jejím prostoru zpracováváme myšlenky a vznikají emoce. Tato mysl (její vědomá i nevědomá část) ovládá chování jednotlivých fyzických buněk našeho těla. Obě entity – mysl i fyzické tělo – potřebují ke svojí existenci energii, je potřeba je tedy živit. Každá část naší bytosti bere tuto energii z různých zdrojů, oba systémy se samozřejmě vzájemně prolínají. Zjednodušeně řečeno je možné tvrdit, že způsobem myšlení, který dává základ vzniku emocím ovládajícím chování těla i mysli, a stravováním, vnášíme do těla i mysli informace a energii. V něm jsou zpracovávány na základě určitých zákonitostí, se kterými je naštěstí možné vědomě pracovat a řídit tak chování těla i mysli žádoucím směrem.

Na této jednoduché filozofii, která vychází nejen z pozorování chodu přírody a vědomého poznání, ale potvrzuje ji moderní věda i různé filozofie (ájurvéda, makrobiotika, tradiční čínská medicína), jsou založeny naše kurzy a školení.

Prvním kurzem vůbec, který spatřil světlo světa už před osmi lety, byl intenzívní půlrok s názvem „Poradce pro výživu a suplementaci“. Nejenomže se stal tento kurz stálicí naší nabídky, ale v průběhu času a postupných jeho úprav, kdy jsem se snažil co nejjednodušší formou propojit informace moderní vědy s prvky filozofií východu do uceleného (holistického) pohledu, jej začalo navštěvovat stále více zájemců. Ruku na srdce – ne každý má odvahu investovat půl roku svého života do prakticky každodenního systému studia. Praxe (tedy názory absolventů) ale ukazuje po celou dobu existence kurzu, že nemalou měrou mění životy studujících ve smyslu přístupu ke svému stravování i zdraví. A to je fakt, který dává nemalý smysl snažit se kurz zvelebovat a vylepšovat.

S rostoucím počtem dotazů ze strany zahraničních zájemců o studium jsem se proto v roce 2013 odhodlal ke kroku, kterému jsem se celá léta bránil jako čert kříži – rozšířit distanční formu studia, jehož součástí jsou i živá školení, o plnohodnotnou on-line formu.
Věřte mi, že jsem skutečně nechtěl, protože jsem si plně vědom nenahraditelnosti živého kontaktu s lektorem v rámci jakéhokoli studia. Doba je ale neúprosná, zájem lidí o smysluplné informace týkající se stravování nekompromisní. Tomuto nátlaku jsem podlehl, živé přednášky byly nahrazeny předtočeným videozáznamem a od prvního okamžiku spuštění on-line verze se celkový počet studentů Poradce pro výživu jenom v roce 2013 zdvojnásobil.

V loňském roce prošel celý kurz (distanční i on-line verze) zatím nejrozsáhlejší úpravou v celé jeho historii. Pravidelná komunikace se studenty v posledních letech přinesla obrovské množství zpětných vazeb, na základě kterých jsem kurz obohatil o další témata (objem informací vzrostl přibližně o 25%). Byly upraveny a rozšířeny cvičné testy a především do distanční verze zařazena desková hra, na které se studující učí vytvářet jídelníčky pro konkrétní situace.

Tento balíček změn přinesl loni naprosto úžasnou reakci v podobě zvýšení počtu studentů o více než dvojnásobek ve srovnání s rokem 2013.
V tomto případě se filozofie postavená na učení J.A.Komenského „Škola hrou“, kterou jsme si na firmě vzali za vlastní, skutečně vyplácí. Myšlenkové mapy, cvičné testy, desková hra – všechny tyto atributy vytváří komplex, který usnadňuje práci s učivem, jehož objem v žádném případě není malý.

Poradce pro výživu a suplementaci“ je základem, který dal vznik dalším kurzům. Měsíční kurz „Výživa ve sportu“, který vypisujeme dvakrát do roka, se stal neodmyslitelnou stálicí, kterou navštěvují sportovci i trenéři různých odvětví. Stejně jako specifikum s názvem „Síla myšlenky“, který jsme po třech letech definitivně převedli do víkendových pobytových seminářů. I tady reakce účastníků předstihly naše očekávání. Oba pobytové víkendy se okamžitě zaplnily a touto cestou bych ještě jednou rád poděkoval všem jeho účastníkům za bezkonkurenční atmosféru, kterou uprostřed krásné přírody vytvořili.

Zpětná vazba od některých studentů kurzu „Výživa ve sportu“, pro něž bylo celoměsíční snažení příliš odborné, dala základ „hříšné“ myšlence. A to konkrétně realizovat kurz, který osloví podstatně širší spektrum zájemců, jejichž cílem není trhat světové rekordy v různých disciplínách, ale pouze sportovat pro zdraví. Tedy cítit se dobře a vypadat ještě lépe. V tomto směru jsem si tedy „vyhrnul“ rukávy a rozhodl se odkrýt nemalou část svého soukromí v podobě experimentu „Cesta za vysněnou postavou“.

Investoval jsem do něj celé dvouměsíční letní prázdniny, kdy jsem se na vlastním příkladu snažil ukázat, že je možné za poměrně krátkou dobu zlepšit vlastní postavu plánovaným směrem a současně i zlepšit zdraví. Pravidelné reportáže ze světa tréninku, stravy a rekapitulaci výsledků v podobě focení, měření, vážení i krevních analýz najdete zde. Přiznám se, že jedním z důvodů této „exhibice“ byl fakt, že bytostně nesnáším lidi, kteří učí něco, co sami neumí (tedy nejdou vlastním příkladem). Na tomto principu jsem postavil i filozofii nové poradny, kterou jsem otevřel v Ostravě začátkem prosince. Na našem trhu se pohybuje řádově tisíce jedinců, kteří se pyšní statusem Poradce pro výživu, jen velmi malý zlomek procenta z nich ale jde vlastním příkladem. Je to ostuda, se kterou bychom vůbec neměli přicházet do kontaktu…

Každopádně experiment „Cesta za vysněnou postavou“ se vydařil a dal vznik stejnojmennému jednoměsíčnímu kurzu. Kapacita prvního turnusu v září byla naplněna v průběhu několika dní. Snaha tedy nebyla marná a já se těším, že se v budoucnu budu potkávat s jeho absolventy, kteří se budou pyšnit skutečně chvályhodnými výsledky.

Další novinkou loňského roku byly pobytové víkendové semináře s tématikou detoxikace s názvem „Detoxikační víkend s M. Jelínkem“. Jejich program byl postaven na prolínání teorie v oblasti detoxikace těla i mysli s praktickým nácvikem některých klíčových technik v oblasti práce s myslí. Reakce absolventů tohoto pobytového kurzu potěšili především ve zjištění, že meditační techniky, které jsme se na kurzu učili, jsou skutečně aplikovatelné do každodenní praxe všedního života.

Po dlouhém rozvažování jsem se rozhodl oprášit několik let starý projekt Recepty pro zdraví, tentokrát ale se záměrem živých webinářů, kde se zabýváme tématy, které aktuálně přihlášené účastníky zajímají. Několik testovacích dílů přineslo zpětné vazby, na základě kterých celý diskuzně-vzdělávací projekt budeme ještě vylepšovat.

Trefou do černého byla realizace myšlenky propojit tvorbu zdravých receptů s podrobným popisem jejich charakterových vlastností. Projekt „Škola zdravého vaření“ spuštěný v prosinci 2013 zaznamenal obrovský ohlas, každý den se jimi inspirují tisíce lidí. V listopadu loňského roku celý web prošel důležitou změnou – navázal jsem spolupráci s moderátorkou České televize Evou Šimčíkovou, která je velkým nadšencem do zdravého vaření. Toto rozhodnutí se ihned ukázalo jako velmi šťastné, protože její recepty mají mnohem vyšší sledovanost, než tomu bylo po celý předcházející rok.

Z důvodu zavádění těchto hektických změn po celý rok bohužel už nezbyl čas na organizaci jednodenních seminářů, které jsme v minulých létech pravidelně pořádali (Tajemství biologického věku, Jak vyléčit cukrovku, Co nevíte o mléce, Výživa při zhoubných onemocněních, Pravda o hubnutí…). Toto ale napravíme v roce letošním, kde hned první novinkou bude školení „Jak se zbavit závislosti na sladkém“, které proběhne v Praze i Ostravě v druhé polovině února.

Jaké další novinky nás pro letošní rok čekají?

Nerad slibuji nesplnitelné, ale:
Začnu opět od toho nejdůležitějšího – kurzu „Poradce pro výživu a suplementaci“. Aktuálně pracujeme na vytvoření deskové hry v elektronické verzi. V budoucích týdnech ji dostanou v této podobě k dispozici studenti on-line kurzu „Poradce pro výživu a suplementaci. Dlouho očekávaný krok ke zvýšení kvality kurzu tak bude naplněn.

Protože se navíc ozývá stále více zájemců o koupi této pomůcky pro domácí účely, připravujeme do výroby deskovou hru Poradce pro výživu i pro veřejnost.

V oblasti pobytových víkendových seminářů už nebudeme opakovat „Detoxikační víkendy“, místo nich se objeví nová akce s názvem „Magický půst“. Její obsah bude navazovat na loňské „Detoxikační víkendy“. Zájemci se mohou těšit nejen na teorii, ale i praktickou realizaci půstu. Volit budou z možností čisté vody, bylinkových čajů nebo čerstvě lisovaných ovocnozeleninových šťáv.

Loni se mi z důvodu časově náročných změn ve struktuře školení a kurzů nepodařilo vydat žádnou knihu. Pravidelně dodržovaná série v podobě jedné publikované knihy ročně tak byla přerušena, letos vše napravím a deficit srovnám. Těšit se můžete na další zajímavá témata ze sféry racionálního stravování, nic konkrétnějšího z důvodu zvyšování úrovně napnelismu zatím neprozradím.

I ve Škole zdravého vaření se připravují nemalé změny. Chystáme s Evou nový pořad o vaření, web obohatíme o minikurz zdravého vaření.

Trend zvýšeného zájmu o studium v oblasti stravy a zdraví běží a je stále intenzívnější. Rád bych tímto poděkoval všem, kteří projevili zájem o studium v našich kurzech. Je proto mojí velkou výzvou udržet systém změn, který jsem nastartoval loni. S rostoucí návštěvností kurzů roste i náročnost některých studujících, díky jejich zpětným vazbám máme možnost se neustále posouvat vpřed.

Těším se na shledanou nejen v tomto roce
Martin Jelínek

Nový projekt, nová výzva. Otevíráme první pobočku Poradce pro výživu!

Máte rádi velké výzvy a cíle? Já ano. Za jedním jsem se vydal v polovině listopadu – v Ostravě jsme s kolegyněmi Martinou Siudovou a Zuzanou Hajdukovou pod názvem Poradce pro výživu otevřeli první pobočku sítě poraden pro zdravou výživu.

Proč nás navštívit ještě v prosinci?

Prosinec v Poradně = 3-6 měsíců poradenství pro vás zdarma a já osobně u vstupní konzultace.

  • Objednejte se na Individuální konzultaci v ceně 2 900 Kč a získáte výživové poradenství na 3 měsíce zdarma. Ušetříte 2 000 Kč.
  • Zvolte libovolný další program na 3 nebo 6 měsíců a dalších 3 nebo 6 měsíců vedení poradenství dostanete navíc.

U všech programů, které v prosinci objednáte a uhradíte, se setkáme osobně – u vstupní konzultace budeme s Martinou nebo Zuzanou společně.

Chcete některý z programů pořídit jako dárek? Objednejte, zaplaťte do 15. prosince a my vám pošlete dárkový poukaz se jménem obdarovaného.

Otázky a odpovědi:

  • První pobočku máte v Ostravě. Znamená to, že pokud nejsem z regionu, nemá pro mě vaše nabídka význam?
    Nikoli. Pro ty, kdo to k nám mají daleko, jsme připravili konzultace elektronickou cestou – po Skype (hovor či videohovor).
  • Kdo mě povede? A kdo garantuje odbornost poskytovaných služeb?
    V poradnách pracují absolventi mého kurzu Poradce pro výživu, navíc s několikaletou praxí, odborným garantem jsem já sám.
  • Komu návštěvu poradny doporučujete?
    Každému, kdo chce správnou stravou změnit sám sebe – potřebuje zhubnout přebytečné kilogramy nebo naopak nabrat svalovou hmotu, trápí ho civilizační onemocnění jako je například cukrovka a jiné. Jeden z programů je věnovaný aktivním sportovcům, myslíme na vegetariány i vegany.

Přijďte, moc se na vás s Martinou a Zuzanou těšíme!
Váš Martin Jelínek

Přejít na stránky poradny Poradce pro výživu

Pro samé stromy nevidíme les (ukázková lekce on-line verze kurzu Poradce pro výživu)

Co všechno se naučím? Jak vypadají jednotlivé lekce? Přibližně týden až dva před začátkem každého turnusu on-line verze kurzu Poradce pro výživu se množství podobných otázek oproti normálu znásobí. A protože „exempla trahunt“, příklady táhnou, připravil jsem pro vás stručný náhled do jedné z výukových lekcí. Vybral jsem tu o antioxidantech. Jako všechny lekce se skládá z teoretického úvodu, praktických tipů, pojmů k zapamatování a myšlenkové mapy, která probranou nauku dává do souvislostí. Než si ale ukázkovou lekci projdete, věnujte pozornost také dalším řádkům tohoto článku. Uvedou vás do celkového kontextu výuky.

Je v přirozenosti člověka neustále objevovat a hledat nové možnosti. Díky tomu se jako společnost posunujeme neustále vpřed, byť se mnohým může zdát, že velmi pomalu a neefektivně. Tato Přírodou naprogramovaná tendence neustále se vyvíjet vede k jednomu zajímavému fenoménu:

Jít stále více a více hlouběji do podstaty problému, na který se zaměřujeme.

I přes radost z nových objevů toto přináší jedno velké úskalí v podobě ztrácení se v prostoru, který vytváříme svými myšlenkami. Prakticky každý z nás je nucen se „poprat“ s tím, aby každou nově získanou informaci zařadil do správného kontextu a dokázal ji tak plnohodnotně využít. Toto platí i v oblasti výživy, která je v posledních letech středem pozornosti stále většího počtu lidí. Dnes o ní víme téměř vše. Alespoň ve smyslu, kdy máme analyzovánu každou potravinu a umíme spočítat, kolik a jakých živin obsahuje, jaké množství energie zastupuje, jak se chová při trávení, známe hodnotu glykemického indexu i nálože…

Ruku na srdce – stačí to? Nebo právě naopak – není to příliš mnoho informací, které nám znemožňují vytvořit si ucelený pohled na to, jak máme jíst?
Na pomoc nám umí přispěchat různé analytické metody, které pomohou nahlédnout pod pokličku tajemství metabolických dějů, na základě kterých dosazujeme do jídelníčku konkrétní potraviny. Vůbec nám přitom nevadí, že si ve výsledných doporučeních o způsobu stravování zoufale odporují.

Máme skutečně „úžasnou“ schopnost vyhýbat se ucelenému pohledu na jakoukoli věc či situaci. Na výživu bychom se měli snažit nahlížet obzvlášť holisticky, protože přímým způsobem ovlivňuje lidské zdraví. Jeden z typických příkladů rozdílu mezi jednosměrným uvažováním, které s sebou nese určitá rizika, a komplexním pohledem na věc, jsou neustále diskutované antioxidanty.

Touto oblastí se podrobně zabýváme v půlročním kurzu „Poradce pro výživu“, který je ve svém principu zaměřen na holistický přístup k výživě. Jeho součástí je samozřejmě i problematika antioxidantů z různých úhlů pohledu, více si můžete přečíst v jedné z lekcí tohoto kurzu:

Prohlédněte si ukázkovou lekci.

Naučit se uvažovat holisticky je jednoduché, vyžaduje pouze vlastní snahu a čas. Výsledek – samozřejmě používaný v reálné praxi – ale vždy stojí za to. Rozhoduje totiž o tom, jakou cestou se naše zdraví bude v dlouhodobé perspektivě ubírat.

Hezký den přeje Mgr. Martin Jelínek

Význam bílkovin v životě člověka

Bílkoviny jsou základní stavební složkou našeho těla. Plní svoje specifické úkoly v organismu stejně jako ostatní živiny. Při snaze jakýmkoli způsobem manipulovat s jejich množstvím v každodenní stravě či samotnou jejich kvalitou dochází vždy k různým reakcím. Protože patří mezi nejsložitější živiny vůbec, je logické, že názory na jejich používání se výrazně liší.

Zjednodušený úhel pohledu nabídne několik základních možností práce s bílkovinami:

Pokud jich konzumujeme příliš málo vůči aktuálním i dlouhodobým požadavkům těla, dochází ke stavům katabolismu, což se negativně projeví na našem zdraví. Například formou úbytku svalové tkáně, nárůstem tukových zásob, poškození kloubní a chrupavčité tkáně, tvorbou vrásek…

Jakmile jejich příjem bude vyšší, než tělo ve skutečnosti potřebuje, dochází sice ke stavu anabolismu neboli jejich zabudování do cílových tkání a struktur, ale přebytku se zbavuje. A toto přináší problémy na úrovni přetížení jater a ledvin, zvýšeného energetického výdeje nebo posunu acidobazické rovnováhy nežádoucím směrem.

Jinak řečeno se bavíme o situacích, na které můžeme nazírat jako na dvě strany jedné mince. Cílem každého člověka by měla být především snaha o dosažení rovnováhy. Přiznejme si, že to sice zní krásně a jednoduše, v praxi to už ale tak snadné nebývá. Do hry vstupuje navíc faktor volby zdrojů bílkovin – tedy rostlinných a živočišných, navíc i jednotliví zástupci obou kategorií mají svoje specifika. Takže kromě rozhodování se, jakou bílkovinu použijeme, musíme kalkulovat i s tím, v jakém jejich množství a svým způsobem i v jakých poměrech (mezi rostlinnými a živočišnými).

Není se tedy co divit, že naprostá většina lidí snažících se jakýmkoli způsobem konstruktivně přistupovat ke svému zdraví především v oblasti stravování ve světě bílkovin naprosto „plave“. Můj prázdninový experiment „Cesta za vysněnou postavou“ byl mimo jiné postaven na správném know-how v oblasti příjmu bílkovin – jak jejich celkového množství, tak i správných kombinacích zajišťujících jejich výslednou kvalitu. Veganská strava je v očích odborné veřejnosti v souvislosti se zajištěním bílkovin vedoucích k podpoře anabolizujících pochodů (tedy podporujících růst svalové tkáně) považována za nejkomplikovanější. Specialisté na tuto oblast tvrdí, že v těchto případech je nutné konzumovat doslova obrovské množství stravy s obsahem bílkovin, jedině toto povede k podpoře růstu svalového objemu. Na experimentu jsem si dokázal, že se jedná pouze o plané teoretické řeči akademiků, kteří k reálné praxi nikdy „nepřičichli“ jinak, než skrze výpočty a nekomplexní experimenty na jiných lidech.

Každý skutek by měl být po zásluze potrestán – v našem případě musím poděkovat za pozvání do živého vysílání pořadu Sama doma na ČT1, kde celotýdenním tématem byly právě bílkoviny. I přesto, že nebylo možné v jednotlivých vstupech říci vše důležité, je chvályhodné, že se těmto oblastem věnují i takové pořady. Zájem ze strany diváků byl nadstandardní především ze strany e-mailových dotazů. Tímto se omlouvám všem, k jejichž odpovědím jsem se neměl možnost z časových důvodů vůbec dostat.

Určitě se ale nejedná o jedinou příležitost, jak doplnit mezery ve vzdělání. Bílkovinám se budeme velmi intenzivně věnovat i v novém kurzu „Cesta za vysněnou postavou“. Samozřejmě v dostatečně srozumitelném rozsahu, který pochopí každý člověk bez rozdílu vzdělání.