Mámo, táto, nezabíjejte mě! Rozhovor s hlavní hrdinkou knihy po 8 letech od vydání

Byl to z mé strany velký experiment – napsat knížku o zdravé stravě pro děti a do role hlavní hrdinky přitom obsadit vlastní dceru v teenagerském věku. Dnes už to můžu přiznat, měl jsem obavy, jak to všechno dopadne. Dopadlo to skvěle a já vám dnes mohu v rozhovoru představit Kristýnu (v knize Kiki) jako dospělou ženu s poměrně jasným názorem na stravu. Kristýno, máš slovo!

Rodiče, děti, strava. Jaký byl Martin Jelínek v tomto ohledu? Zakazoval nezdravé potraviny nebo ti dával určitou volnost?

Nikdy jsem neměla nastavené jídelníčky, taťka mě vedl k vlastní zodpovědnosti za to, co jím a jak se tím pádem cítím a jak vypadám. Na druhou stranu, často si neodpustil komentář, když se mu moje jídlo nějak nelíbilo. K tomu ale u nás moc často nedocházelo, už proto, že v rodině výživového specialisty nezdravé potraviny doma nebyly. Což mělo docela pozitivní následek – když mě začaly honit chutě, musela jsem si najít nějakou zdravou alternativu. Držet se pravidel zdravé stravy v dospívání úplně snadné nebylo, ale pokud je přechod nenásilný a dobře vysvětlený, zvykne si rychle i teenager. Přesně jako v mém případě.

Od vydání knížky uplynulo osm let. Jak vypadá tvůj jídelníček dnes? Co tvoří jeho základ a čemu se vyhýbáš?

Můj pohled na stravu se neustále vyvíjí – než nějaké tvrzení vezmu za svoje, musím si najít všechny dostupné informace a poskládat si je v hlavě. Když dává výsledek smysl, upravím podle něj jídelníček. Když smysl nedává, jdu dál. Můj současný jídelníček? Je určitě vyváženější a zdravější, než byl před 8 lety. Snažím se více plánovat a přemýšlet v širším kontextu. Snažím se vyhýbat sladkostem, tučným jídlům a všeobecně známým nezdravým pokrmům. Mám dvě pravidla – strava musí být pestrá a jednoduchá. Nepotřebuji si jídla všemožně dochucovat, mám ráda, když vím, co jím.

Myslíš, že v případě stravy platí rčení „co se v mládí naučíš, toho se v dospělosti jen těžko zbavuješ“? Tedy „jak jíš jako dítě, tak jíš i v dospělosti“?

Myslím, že obecně to platí, na druhou stranu, vymlouvat se na to nejde. Každý z nás má totiž v dospělosti na výběr a může i ty nejhorší nezdravé návyky změnit. Z vlastní zkušenosti ale můžu potvrdit, že zdravý a kvalitní start do života je k nezaplacení. A zásadní vliv mají rodiče. Právě oni mohou u dětí vypěstovat spoustu dobrých návyků. Důležité je ale učit zdravým návykům nenucenou a zábavnou formou, dril a přísnost vedou k odporu a chování „budu to dělat přesně naopak“.

Na základě knížky, ve které „hraješ“ hlavní roli, Martin Jelínek vytvořil kurz Výživa dětí. Která z lekcí kurzu tě nejvíc oslovuje?

Hodně rodičů bojuje u dětí hlavně s nadměrnou konzumací cukru. Z mého pohledu je to téma, které řeší téměř každý. I proto vybírám lekci Sladkosti ve výživě dětí, která neříká „všechno sladké pryč“, ale pomáhá se v problematice zdravých a nezdravých sacharidů se zorientovat. A co oceňuji nejvíc, dává tipy na zdravé a chutné alternativy nezdravých sladkostí. Což jsou informace, které ocení celá rodina.

O kurzu Výživa dětí

Co mi chutná, to jím, co ne, to nechci – takhle uvažuje u stolu snad každé dítě. Kurz Výživa dětí učí rodiče dětí (od kojenců po teenagery) sestavit zdravý, pestrý a chutný jídelníček, který chutná, protože chuť je pro děti zásadní. Podívejte se, kdy začíná další turnus.

Přečtěte si: Rozhovor na téma detoxikace

Detoxikace je jedním z témat, která mě provázejí celý můj profesní život. Když mě s žádostí o rozhovor na toto téma oslovil magazín Radost, který je nadšeným propagátorem zdravého životního stylu, měl jsem zákonitě stejný pocit – radost.

Důvodů k radosti jsem měl ale víc. Za prvé, poprvé jsem spolupracoval s největším výrobcem bio čajů v Evropě, společností Sonnentor. Ta čtvrtletník Radost vydává. A za druhé, rozhovor se uskutečnil v jihomoravských Čejkovicích, mém rodišti.

Rozhovor je dostupný zdarma on-line.

Trendy ve výživě 2018 očima Martina Jelínka

Z pozice ryzí zvědavosti občas přemýšlíme, jaká nás čeká budoucnost. A to i když nikdo z nás nevlastní křišťálovou kouli. Nemám ji ani já. Přesto si dovolím pohled do nejbližší budoucnosti. Co nás čeká v letošním roce ve výživě? Žijeme v době, která je typická inklinací k extrémismu, a to ve všech oblastech. Pro člověka jako všežravce je za běžných okolností přirozená smíšená strava. Faktem ale je, že se neustále zvyšuje zájem populace o alternativní způsoby stravování.

Velký nárůst příznivců získá mírumilovná rostlinná strava

I v roce 2018 poroste počet lidí se zájmem o různé formy vegetariánství (veganství, RAW), a tomu bude odpovídat i nabídka trhu. Můžeme počítat s nárůstem počtu vegetariánsky orientovaných restauračních zařízení, výrobci potravin nabídnou širší spektrum cenově dostupných a chuťově atraktivních rostlinných produktů. Procento vegetariánsky smýšlející populace opět povyroste (můžu potvrdit i rostoucím zájmem o kurz Vegetariánství a veganství v praxi, i když pro převážnou většinu z těchto lidí to bude znamenat pouze vyzkoušení si něčeho nového bez trvalé změny.

Další zájemci objeví i styl „Ulovit a najít“

Podobně se bude chovat další (nemalá) skupina populace, která dává přednost výhodám nízkosacharidových způsobů stravování. Ať už je popudem jejich chování snaha o napodobení stravování lovců a sběračů („paleo“) nebo potřeba redukce hmotnosti formou low carb stravování a ketogenních diet, i skupina lidí, vyhýbající se koncentrovaným zdrojům sacharidů, včetně sacharidů z obilovin, ovoce a luštěnin, povyroste. I tady je trend poměrně jasně nastaven. Většina brzy odpadne, nejvíce vydělají prodejci doplňků stravy a programů redukce váhy.

Jaké potraviny „objeví“ rok 2018?

V oblasti prodeje potravin v kamenných obchodech i e-shopech se budeme setkávat s rostoucí nabídkou rostlinných výrobků. Důvodem je nejen zájem o ekologii, ale především sílící touha a potřeba starat se o své zdraví – a právě ve vztahu k výživě rostlinná říše nabízí nepřeberné množství možností. Znovu se také zvedne vlna zájmu o tzv. superpotraviny, případně potraviny, které mají (jakýkoli) výrazný dopad na naše zdraví. „Zelenou“ budou mít nejvíce:

Konopí

Ve zdravém jídelníčku bude v roce 2018 bodovat z několika důvodů. Vysoký podíl vlákniny, kvalitní bílkoviny a omega-3 tuky jsou tři nejhlavnější. Poroste poptávka nejen po konopných semínkách, ale především jejich derivátech. Budeme více kupovat konopné proteinové koncentráty, musli tyčinky, oleje, čaje.

Funkční potraviny

Do popředí zájmu se v roce 2018 dostanou potraviny obohacené o jakékoli nutriční složky. Nejvíce se s nimi budeme setkávat v mléčných produktech a cereáliích. Trendem i nadále bude navyšovat příjem nedostatkových složek ve stravě, tedy vlákniny, vitamínů B komplexu, některých minerálů (nejvíce vápníku) a antioxidantů.

Adaptogeny

Přesněji tedy potraviny, které je obsahují. Tyto látky zvyšují odolnost organismu i samotnou mentální i fyzickou výkonnost. To jsou aspekty, po kterých prahne hodně lidí, zastoupení adaptogenů se tak bude objevovat ve stále širším spektru produktů, ne jenom v doplňcích stravy. Příklady rostlin s adaptogeny? Maca, klanopraška, ženšen.

Bude zajímavé na konci roku se k tomuto článku vrátit – i já osobně jsem hodně zvědavý, na kolik se mi podařilo vysledovat a odhadnout letošní trendy ve výživě.

5 pravidel, jak na zdravější štědrovečerní večeři

Tradice praví, že ten, kdo se dokáže na Štědrý den postit až do večeře, uvidí zlaté prasátko. Já vás k půstu ve sváteční den nutit nebudu, představím vám pět pravidel, jak si připravit zdravější alternativu štědrovečerní večeři.

  1. Připravte zdravější variantu bramborového salátu
    Místo majonézy použijte bílý bio jogurt. Pokud jste vegané, použijte bio sójový jogurt. Nutriční profil oblíbené štědrovečerní přílohy zlepšíte také přidáním klíčených fazolí mungo.

  2. Jak na kapra? Opět platí – zvolte co nejšetrnější způsob přípravy
    Smažte při teplotě, při které se ještě nepřepaluje olej. Případně použijte tuk, který má sám o sobě vyšší teplotu přepálení (rafinovaný olivový, kokosový). Místo strouhanky použijte mletou cizrnu nebo rozemleté ovesné vločky.

  3. Ovládněte “štědrovečerní přemíru” dobrého jídla prakticky
    Sladkosti jezte před jídlem, ne po něm. Vánoční cukroví pečte nejlépe nízkoglykemické a s minimálním podílem nasycených tuků. Nepozobávejte mezi jídly, najezte se vždy dosyta.

  4. Pitný režim o Vánocích – co pít a v jakém množství
    Vyhněte se slazeným nápojům, dejte přednost čisté vodě, bylinkovým čajům (pro neutralizaci překyselení trávicího traktu způsobeného nevhodnou stravou – sladkostmi, přejídáním se, přebytkem tuků).

  5. Čím nahradit na Štědrý den dětem sladkosti
    Sladkosti nenahradíme, zvolte ale jejich zdravější alternativy – tzn. bez cukru, s celkově nízkým glykemickým indexem, dostatečným obsahem bílkovin a nízkým obsahem tuků.

Dobrou chuť!
Martin Jelínek

Jak přežít Vánoce ve zdraví

Vánoce jsou tradičně prezentovány jako období klidu a míru. Z praktického pohledu je to velmi úsměvné označení, protože s výjimkou několika kouzelných okamžiků, které trávíme s rodinou či blízkými, se ve skutečnosti jedná o jednu velkou a dlouhotrvající sérii zdrojů stresu, kde cílem tohoto způsobu chování jsou kýžené okamžiky sváteční harmonie.

Zvláštní kapitolou, která se o Vánocích děje a zaslouží si bližší pozornost, je změna ve vztahu k jídlu. Většina strávníků přijme v krátkém čase nadměrné množství tuků v podobě smažených kaprů, a ještě více jednoduchých cukrů pocházejících z vánočního cukroví. Nejčastějším výsledkem této změny bývá posunutá ručička vah při měření tělesné hmotnosti směrem nahoru. Škody napáchá vánoční jídelníček také na metabolismu – ani játra, ledviny, srdečně-cévní a lymfatický systém či střevní trakt neprošly za těchto několik málo dní „klidu a míru“ žádnou růžovou zahradou.

Důvod je jednoduchý, respektive jsou tři:

  • Vánoční jídelníček má přebytek tuků a sacharidů (navíc většinou těch vysokoglykemických).
  • Zároveň chybí vláknina, některé mastné kyseliny a řady mikroživin.
  • Jako velký problém vidím nedostatek pokory – a to vůči celému svátečnímu období i vlastnímu tělu. V době Vánoc zapomínáme na střídmost už jaksi programově, přitom by měla být na prvním místě.

Jak škodám předejít? Podrobte vánoční jídelníček revizi. Ta naštěstí nemusí být složitá a už vůbec nemusí nežádoucím způsobem zasahovat do chuťové prožitku spojeného s konzumací všech dobrot. Cílem je zaměřit se na věci, které vedou k rovnováze nutričního složení stravy i dalších jejích charakteristik, a které jsme zároveň schopni realizovat.

Co tedy změnit? Mám dvě rady

Nepodléhejte sladkým tečkám

Největší výzvou je odolat vábení chuti a nesplácat vše, co vidíme, najednou. Z hlediska kvality trávení je nejhorší kombinace sladkých a slaných jídel. Je rozumné hledat systém, kdy takové pokrmy oddělujeme a necháme trávicímu traktu dostatečný prostor, aby vše zpracoval co nejlépe. Ideální je nepodlehnout konvencím moderní západní gastronomie a vyhýbat se takzvaným sladkým tečkám neboli dezertům, které máme ve zvyku jíst po hlavním jídle.

Tip: Trávení bude lépe fungovat v situaci, kdy nejprve sníme sladké, po kterém s určitým časovým odstupem bude následovat slaný chod.

Nešetřete kvalitními surovinami

Pod pojmem „kvalita“ každý vnímáme něco jiného, základ je ale vždy stejný – kvalita znamená čerstvost a minimální technologické a chemické zásahy do potraviny. Při použití mouky dejte přednost mouce celozrnné, nebojte se použít mouky bezlepkové. U výběru sladidel upřednostněte přírodní cukry s nižší hodnotou glykemického indexu – například při pečení cukroví nahraďte objem běžně požívaného cukru mletým sušeným ovocem. Při práci s tuky vybírejte tak, aby zbytečně nepřevažovaly hydrogenované.

Tip: Pokud si budete chtít s recepturami „hrát“ více, zaměřte pozornost i na poměry mezi tuky nasycenými a nenasycenými. Není problém použít máslo či sádlo, i tyto mají v kuchyni svoje místo, ale je důležité je nepřepálit.

Přeji krásné a chutné Vánoce!
Mgr. Martin Jelínek

Pomáhám Hynkovi. Pomozte prosím také

Stav fyzické, psychické, sociální a estetické pohody. Tak definuje zdraví Světová zdravotnická organizace. Dokud je máme, bereme je jako samozřejmost, nepřipouštíme si, že právě nás může zdraví v příštím okamžiku zradit. A pak se to stane. Stačí okamžik, trocha nepozornosti, shoda nešťastných náhod.

Dvou a půlletému Hynkovi Skůrovi a jeho rodičům se život převrátil naruby 4. července 2014. Trávili odpoledne u přátel, dospělí si povídali, děti skákaly na zamčené trampolíně. Najednou byl Hynek pryč. Vydal se k bazénu a spadl do vody.

Jak dlouho se topil, to už rodiče nikdy nezjistí. Následoval letecký transport do Motola, dva měsíce bezvědomí a pochyby, zda Hynek přežije.

Hynek je velký bojovník. Přežil, i když s těžkým postižením mozku. Pomalu se zotavuje, podle lékařů má 80% šanci, že jednou povede normální život jako vy nebo já. Jejich přesvědčení mohu potvrdit, s Hynkem a jeho rodiči se setkávám – společně jsme nastavili a vyladili Hynkův jídelníček.

Pomozte Hynkovi i vy. Děkuji za něj!

Hynkova léčba je nejen náročná, je i velmi nákladná. Část pokryje zdravotní pojištění, další část hradí Skůrovi z úspor. A konečně část nákladů je placena z příspěvků dárců. Nabídl jsem Hynkovým rodičům, že s jejich příběhem seznámím i vás.

A že vás požádám, zda na léčbu malého bojovníka Hynka přispějete, pokud je to samozřejmě ve vašich možnostech.

Více informací o Hynkovi a transparentní účet pro příspěvky >

Děkuji a přeji krásný den!

Mgr. Martin Jelínek

Zdravé cukroví? Přečtěte si, čím nahradit nezdravý cukr, bílou mouku nebo ztužené tuky

Rafinovaný cukr, bílá mouka, ztužené rostlinné tuky, hodně vajec a kravského mléka. Vánoční cukroví je všechno, jen ne zdravé. Přitom stačí pár změn a vše je jinak… Připravil jsem pro vás návod, čím při pečení cukroví nezdravé suroviny nahradit. Dobrou chuť!

Rafinovaný cukr

Spotřeba cukru v Česku? Kolem 40 kg na osobu ročně. Zkuste o Vánocích trochu ubrat nohu z plynu, nahraďte při přípravě cukroví rafinovaný cukr zdravější alternativou – pokud to recept umožňuje, zvolte namísto cukru sušené ovoce. Nejvíce sladí sušené mleté fíky a datle, pokud chcete použít místní suroviny, rozemelte křížaly, sladicí efekt je téměř stejný, přitom o dost levnější.

Výbornou alternativou bílého cukru je také med. Pozor ale, jaký kupujete. Některé „medy“ (bývají označené jako medová pochoutka) jsou více než produktem včel silným cukerným roztokem, kterému dodává chuť a vůni medu chemie.

Co dalšího místo cukru?
Sirupy s nízkým obsahem fruktózy – za sebe jako zdravotně nejvýhodnější doporučuji javorový. Pokud vám nevadí mírně netypická chuť náhradních sladidel, můžete vyzkoušet také sladidla na bázi melasy nebo tzv. sladěnky, což jsou extrakty z naklíčených obilovin bez konzervačních přípravků.

Moje doporučení: Pokud to jde, použijte jako náhradu cukru při vánočním pečení sušené mleté ovoce. Pokud to nejde, zvolte med. A pak teprve všechno ostatní.

Mouka

Bílá mouka z lepkových obilovin je zapovězena hlavně celiakům, z jídelníčku ji ale vyřazují i módní výživové směry typu paleo. Pro běžného strávníka znamená nadbytek bílé mouky ve stravě možné problémy s glukózovou intolerancí – bílá mouka má totiž vysoký glykemický index a dokáže hodně „rozhoupat“ hladinu glukózy.

Ve vánočním cukroví lze bílou mouku nahradit spolehlivě moukami z pseudoobilovin nebo luštěnin. Na chuti se výměna téměř neprojeví, na vlastnostech napečených pochutin také ne. I z „alternativních“ druhů mouky upečete cukroví, který zůstane dlouho vláčné a měkké.

Moje doporučení: Výhodné jsou pohanková a rýžová, z nutričních důvodů se vyplácí přidat i menší mouky podíl luštěninové (vyšší zastoupené bílkovin) mouky – například cizrnové.

Další časté suroviny pro přípravu cukroví a jejich alternativa

  • Ztužené tuky, máslo – výborně je nahradí kokosový tuk. Ten je k dostání i ve verzi „bez vůně“. Nestane se tedy, že by všechno cukroví mělo nádech kokosu. Kokosový tuk dodá cukroví křehkost a lehkost. S máslem se snese výborně, obě suroviny lze kombinovat.
  • Kravské mléko – místo něj doporučuji připravit mléka rostlinná, například mandlové, pohankové, rýžové, ovesné nebo sójové.
  • Smetana z kravského mléka – připravte si lehce stravitelnou smetanu mandlovou.
  • Vejce – vejce se při přípravě vánočního cukroví používají jako pojivo, které drží těsto pohromadě. Náhradou za ně je škrob, a to buď levný bramborový, nebo trochu dražší, ale zdravější, kuzu – škrob z kořene rostliny Pueraria lobata.

Praxe místo teorie: Tři recepty na zdravé cukroví, které se peče u nás doma

Kokosky

Ingredience: Kokos 100g, kokosový cukr 50g, vaječné bílky 2ks, sůl

Příprava:

Nejdříve dáme do hrnce oddělené bílky se špetkou soli a ušleháme z nich tuhý bílý sníh. Jakmile se nám toto podaří, je čas přesunout sníh do vodní lázně a za stálého míchání do něj pozvolna přisypávat kokosový cukr. Po chvíli se bílá hmota před našimi zraky přemění v hutnou tekutinu, která svou vůní, chutí i konzistencí připomíná tekutý karamel. Do hrnce teď ještě přidáme nastrouhaný kokos a důkladně ho promícháme s karamelovou hmotou. Nyní už máme vytvořenou předfinální kokosovokaramelovou směs, kterou není radno ochutnávat, neboť hrozí reálné riziko, že se do trouby půjde vyhřívat výrazně menší počet kokosek.

Raději se tedy chopíme plechu a pečícího papíru, na který za pomoci lžičky vyskládáme malé hromádky kokosové hmoty. Budou-li mít některé hromádky tendenci k neposlušnosti a drolení, je možné usměrnit je pomocí prstů, kterými vytvarujeme úhledné kopečky. Kopcovitý plech už nyní vložíme do trouby, kterou jsme si předehřáli na 140 stupňů a zhruba 20 minut vyčkáváme, až se nám z trouby začne linout sladká vůně kokosu. Pak už jen necháme vánoční dobroty vychladnout a posléze se můžeme pustit do mlsání a užívání si té čiré kokosové radosti.

CukRAWí bez cukru

Ingredience: Datle 50g, goji 30g , kešu 30g, pohanka 50g, nepražené kakao 20g, kokos 15g

Příprava:

Nejdříve se chopíme sušených datlí a červených plodů goji, vložíme je do sklenice a zalijeme filtrovanou vodou. Plody necháme ve skleničce namáčet asi 4 hodiny, poté je scedíme a rozmixujeme do podoby intenzivně sladké pasty. K té přidáme nepražené kakao v bio kvalitě, nadrobno nasekané kešu ořechy a namletá zrnka pohanky.
Celou směs pořádně promícháme, prohněteme a vytvoříme z ní hladkou tmavou hmotu. Z té pak vytvarujeme kakaové kuličky, které posléze obalíme ve strouhaném kokosu. A máme hotovo! Nyní už se můžeme pustit do vychutnávání delikátních hořkosladkých kuliček, jejichž chuť je lahodná, čokoládově podmanivá a hlavně nesmírně návyková.

Marokánky s medem

Ingredience: Sušené meruňky 100g , sušené fíky 50g, vlašské ořechy 70g, mandle 50g, lískové ořechy 30g, bio sójová smetana 250ml, med 50g, jáhlová mouka 30g

Příprava:

První krok při jejich přípravě učiníme u sporáku, kde si v hrnci ohřejeme sójovou smetanu s medem a do tekuté směsi přisypeme trošku jáhlové mouky. Po té jsme sáhli především z toho důvodu, že má relativně vysokou „pojivost“, tudíž nám směs krásně zahustí, a přitom výslednou dobrotu můžeme s klidem naservírovat i bezlepkářům. Je ale zapotřebí obsah hrnce pořádně promíchat, nejlépe metličkou, aby nám nevznikly chuťově i vzhledově nelibé moučné hrudky.
Zatímco se nám směs na mírném ohni zahřívá, nasekáme si ořechy a sušené ovoce. Jakmile se zahuštěná sladká smetana ozve svým zabubláním, šoupneme celou hromadu nasekaných ingrediencí do hrnce a pořádně ji promícháme. Další naše kroky budou směřovat k troubě. Tu si předehřejeme zhruba na 150 stupňů, vytáhneme z ní plech na pečení a opět se přesuneme k hrnci, ve kterém na nás čeká sladká směs. Plech pokryjeme pečícím papírem a lžičkou na něj nanášíme sladký mix ořechů a ovoce. Každý kopeček pak ještě lehce uplácneme do podoby placiček a mezi jednotlivými plackami ponecháme alespoň centimetrovou mezeru.
Teď už plech jen přesuneme do trouby a zhruba 25 minut čekáme. Odměnou za naši trpělivost nám poté budou lahodné a křehké marokánky, jejichž chuť je hříšně sladká a každé sousto je pak požehnáním pro naše chuťové pohárky.

Vysněná postava na vlastní kůži

Člověk z davu, rekapitulace prvních 3 měsíců

Hubnutí je vcelku jednoduchý proces, který je řízen několika málo pravidly. Pro naprostou většinu obézních platí a funguje nekompromisní zákon energetické bilance, kdy je při redukci potřeba zvyšovat výdej energie formou vhodného pohybu a současně omezovat zbytečné kalorie v podobě sladkostí a tuků. Pokud je navíc pod kontrolou množství přijímaných bílkovin a nastaví se správný sportovní režim, je úspěch v 95% všech případů zaručen.

V takových situacích je dokonce možné i předvídat, jak rychle se bude postava měnit. Svým způsobem je možné tvrdit, že redukce nadváhy je pro výživáře „nuda“, protože nás nečeká žádné velké překvapení. Naštěstí se občas najdou výjimky, které vykouzlí na tváři výraz překvapení.

V článku „Čelíte rádi výzvám?“ jsem představil kolegu, který se ve svých 43 letech rozhodl vydat se na strastiplnou cestu ke svojí vysněné postavě. Začal na necelých 150 kilogramech, s velkým nadšením a odhodláním. Po třech měsících poctivého snažení přišla kvartální rekapitulace, u které jsem si nejprve myslel, že selhal bioimpedanční přístroj. Pro jistotu jsem na váze vyměnil baterie, měření zopakoval, následně změřil sám sebe a ve finále i zbytek všech mých spolupracovníků na firmě. Váha skutečně nelhala.

Nejprve ale krátký pohled na vývoj celé situace:
Po prvním měsíci (v únoru) došlo k úbytku 10 kilogramů. V březnu to bylo 7 kg. V průběhu dubna se váha zastavila a ani přes urputnou snahu držet se pravidel adekvátního pohybu s vegetariánsky nastavenou stravou s dostatkem bílkovin se nechtěla pohnout. Teprve celkové přeměření ukázalo pravý důvod.

Ostatně – posuďte sami:

Ukazatele Začátek února Konec dubna
Hmotnost 146,5 kg 131,5 kg
Množství tuku 44,5 % 23 %
Viscerální tuk 29 14
Obsah vody v těle 44 % 54 %
Čistá tělesná hmotnost 77 kg 97 kg
Bazální metabolismus 2560 kcal 3100 kcal
Hmotnost kostní hmoty 4 kg 4,9 kg
Metabolický věk 50 let 31 let

Spousta lidí, kteří podstupují různé redukční programy, se trápí s podobnými situacemi, přitom naprosto zbytečně. Nastartují pochody vedoucí k úbytku tukové tkáně (sportují, správně se stravují) a jednostranně se zaměřují na hodnoty, které ukazuje ručička váhy, případně optické zhodnocení vlastní postavy.

A to je špatně.

Protože pokud nastavíme redukční režim správně, dochází nejen k úbytku tuku, ale současně i nárůstu svalové tkáně. Tyto procesy jsou VŽDY vzájemně provázány.

Při hubnutí není klíčová tělesná hmotnost, ale poměry svalové tkáně a tuku (celkového i útrobního). Váha samotná je pouze doplňkovým ukazatelem, na který ale většina populace zaměřuje největší pozornost, což způsobuje zbytečné trápení.

Marcelovi se podařil doslova husarský kousek – za tři měsíce zredukoval přes 30 kg tuku a přibral 20 kg aktivní hmoty.  Objem útrobního tuku klesl na polovinu, dramaticky narostla mineralizace kostí. Fakt, že zhubnul „jen“ o 15 kg, je detail, kterému v aktuální fázi celého procesu nemá smysl věnovat žádnou pozornost.

To „nejlepší“ na konec – vše pouze s aerobním pohybem (kolo, eliptical, manuální práce) bez tvrdé dřiny v posilovně!

A tajemství celého úspěchu? Dovolím si je shrnout do dvou stručných bodů:

  1. Správně nastavený systém (strava + pohyb s ohledem na metabolický profil) – tak, jak učíme v kurzu „Cesta za vysněnou postavou“.
  2. Marcelova ochota vše dodržovat, nesmlouvat o úlevy, nefňukat a nestěžovat si.

Pořád je na čem pracovat. Výsledky ukázaly, že metabolismus kráčí správným směrem. V následujícím čtvrtletí nás čeká především redukce tuku, protože svalové hmoty je více než dost. Pak bude následovat fáze formování postavy, což můžeme v kontextu celého snažení považovat za pomyslnou třešničku na dortu.

Marcelův deník můžete sledovat na http://prirozenadieta.cz/

Čelíte rádi výzvám?

Já ano. A čím větší výzva, tím lépe.

I přesto, že se snažím ke každé postavit čelem, neznamená to, že ji vždy přijmu. Musí totiž být „hodna“ toho, abych jí věnoval svůj čas a energii.

Každá taková výzva proto musí splňovat určitá pravidla:

  1. Chci si z ní odnést zkušenost, která mě posune dál.
  2. Je potřeba, aby se konstruktivně projevila i v mém okolí.
  3. Požaduji, aby vyvolala radost nejen u mě, ale i ve společnosti.

V opačném případě pro mě taková aktivita ztrácí smysl a začnu hledat jinou.

V branži výživového poradenství je největší zájem o redukci nadváhy. Tyto výzvy řeší statisíce lidí, s ohledem na stav obezity v naší společnosti se ani není co divit. Tady se přiznám, že považuji hubnutí za „nudnou“ věc. Až na malé výjimky v podobě zdravotních komplikací, které výrazným způsobem omezují plynulý průběh redukce, to není žádná „zábava“. Neustále jako poradci řešíme neochotu lidí provádět změny ve stravování i v pohybové aktivitě, jejich výmluvy a (ne)přiznané záchvaty lenosti. Po několika letech takové praxe zjistíte, jak moc to člověka emočně i časově vyčerpává.

Občas se ale naskytne příležitost, která člověka zvedne ze židle, což se nedávno (naštěstí) stalo i mě. Před dvěma lety jsem navázal spolupráci s člověkem, kterého jsme, jako firma, dlouho hledali. Copywriter a marketér v jedné osobě. Odborník s úžasnou schopností empaticky se vcítit do potřeb trhu.

A nebyla náhoda, že cesty osudu nás svedly dohromady. Trpí výraznou nadváhou, kde tělesná hmotnost poslední dobou osciluje kolem 150 kg.

Jako propagátor zdravého životního stylu jsem vnitřně nastaven tak, že ovlivňuji lidi ve svém okolí. Jsem zvyklý na to, že absolventi mých kurzů i klienti v Poradně mění přístup ke stravovacím i pohybovým aktivitám. Děje se to samozřejmě i v běžném životě.

Po dvou letech pracovní „koexistence“ mne Marcel sám oslovil se žádostí o menší podporu a dozor při hubnutí, ke kterému se rozhodl. A protože to je člověk, který má pro strach uděláno, zčásti inspirován mým projektem Cesta za vysněnou postavou se rozhodl, že svoje snažení zveřejní. Filozofii jeho přístupu a celé snažení najdete na www.prirozenadieta.cz, podporovat jej můžete i na Facebooku.

Jen pro zajímavost: Vstupní váha na začátku byla necelých 150 kg, za první měsíc máme 10 kg dole. Nezapomenu na náš rozhovor při plánování celého programu, kdy padl dotaz, jak bych v jeho případě a situaci postupoval já. Z pozice svých zkušeností a přístupu ke stravování i pohybu jsem odpověděl, že do začátku letních prázdnin bych na jeho místě měl metrák (Marcel začal hubnout na začátku února). Bez mrknutí oka odpověděl: „Když vy, tak já také“.

K takovému přístupu můžu dodat jen to, že držím palce, protože podporovat takové snažení je výzva, která se neodmítá.

Čím jsme v kurzech prošli a co máme před sebou

Filozofie firmy ATAC se nemění od doby jejího založení. Vždy jsem žil s utkvělou představou poskytovat vzdělávání v oblasti zdravého životního stylu, primárně zaměřené na výživu. I přesto, že jsem v daleké minulosti prošel martýriem vrcholového sportu, který poměrně kvalitně zformoval moje nahlížení na fungování lidského těla i mysli z pozice fyzické a mentální zátěže a vlivu stravy, moje pozornost se celou profesní kariéru orientovala na stravování.

Jsem si plně vědom faktu, že lidská bytost je zastoupena fyzickým tělem a duší. Od toho se odvíjí i celá filozofie něčeho, co máme ve zvyku v naší společnosti označovat jako zdravý životní styl. Psychosomatika učí, že duše je nositelem vědomí, které produkuje mysl. V jejím prostoru zpracováváme myšlenky a vznikají emoce. Tato mysl (její vědomá i nevědomá část) ovládá chování jednotlivých fyzických buněk našeho těla. Obě entity – mysl i fyzické tělo – potřebují ke svojí existenci energii, je potřeba je tedy živit. Každá část naší bytosti bere tuto energii z různých zdrojů, oba systémy se samozřejmě vzájemně prolínají. Zjednodušeně řečeno je možné tvrdit, že způsobem myšlení, který dává základ vzniku emocím ovládajícím chování těla i mysli, a stravováním, vnášíme do těla i mysli informace a energii. V něm jsou zpracovávány na základě určitých zákonitostí, se kterými je naštěstí možné vědomě pracovat a řídit tak chování těla i mysli žádoucím směrem.

Na této jednoduché filozofii, která vychází nejen z pozorování chodu přírody a vědomého poznání, ale potvrzuje ji moderní věda i různé filozofie (ájurvéda, makrobiotika, tradiční čínská medicína), jsou založeny naše kurzy a školení.

Prvním kurzem vůbec, který spatřil světlo světa už před osmi lety, byl intenzívní půlrok s názvem „Poradce pro výživu a suplementaci“. Nejenomže se stal tento kurz stálicí naší nabídky, ale v průběhu času a postupných jeho úprav, kdy jsem se snažil co nejjednodušší formou propojit informace moderní vědy s prvky filozofií východu do uceleného (holistického) pohledu, jej začalo navštěvovat stále více zájemců. Ruku na srdce – ne každý má odvahu investovat půl roku svého života do prakticky každodenního systému studia. Praxe (tedy názory absolventů) ale ukazuje po celou dobu existence kurzu, že nemalou měrou mění životy studujících ve smyslu přístupu ke svému stravování i zdraví. A to je fakt, který dává nemalý smysl snažit se kurz zvelebovat a vylepšovat.

S rostoucím počtem dotazů ze strany zahraničních zájemců o studium jsem se proto v roce 2013 odhodlal ke kroku, kterému jsem se celá léta bránil jako čert kříži – rozšířit distanční formu studia, jehož součástí jsou i živá školení, o plnohodnotnou on-line formu.
Věřte mi, že jsem skutečně nechtěl, protože jsem si plně vědom nenahraditelnosti živého kontaktu s lektorem v rámci jakéhokoli studia. Doba je ale neúprosná, zájem lidí o smysluplné informace týkající se stravování nekompromisní. Tomuto nátlaku jsem podlehl, živé přednášky byly nahrazeny předtočeným videozáznamem a od prvního okamžiku spuštění on-line verze se celkový počet studentů Poradce pro výživu jenom v roce 2013 zdvojnásobil.

V loňském roce prošel celý kurz (distanční i on-line verze) zatím nejrozsáhlejší úpravou v celé jeho historii. Pravidelná komunikace se studenty v posledních letech přinesla obrovské množství zpětných vazeb, na základě kterých jsem kurz obohatil o další témata (objem informací vzrostl přibližně o 25%). Byly upraveny a rozšířeny cvičné testy a především do distanční verze zařazena desková hra, na které se studující učí vytvářet jídelníčky pro konkrétní situace.

Tento balíček změn přinesl loni naprosto úžasnou reakci v podobě zvýšení počtu studentů o více než dvojnásobek ve srovnání s rokem 2013.
V tomto případě se filozofie postavená na učení J.A.Komenského „Škola hrou“, kterou jsme si na firmě vzali za vlastní, skutečně vyplácí. Myšlenkové mapy, cvičné testy, desková hra – všechny tyto atributy vytváří komplex, který usnadňuje práci s učivem, jehož objem v žádném případě není malý.

Poradce pro výživu a suplementaci“ je základem, který dal vznik dalším kurzům. Měsíční kurz „Výživa ve sportu“, který vypisujeme dvakrát do roka, se stal neodmyslitelnou stálicí, kterou navštěvují sportovci i trenéři různých odvětví. Stejně jako specifikum s názvem „Síla myšlenky“, který jsme po třech letech definitivně převedli do víkendových pobytových seminářů. I tady reakce účastníků předstihly naše očekávání. Oba pobytové víkendy se okamžitě zaplnily a touto cestou bych ještě jednou rád poděkoval všem jeho účastníkům za bezkonkurenční atmosféru, kterou uprostřed krásné přírody vytvořili.

Zpětná vazba od některých studentů kurzu „Výživa ve sportu“, pro něž bylo celoměsíční snažení příliš odborné, dala základ „hříšné“ myšlence. A to konkrétně realizovat kurz, který osloví podstatně širší spektrum zájemců, jejichž cílem není trhat světové rekordy v různých disciplínách, ale pouze sportovat pro zdraví. Tedy cítit se dobře a vypadat ještě lépe. V tomto směru jsem si tedy „vyhrnul“ rukávy a rozhodl se odkrýt nemalou část svého soukromí v podobě experimentu „Cesta za vysněnou postavou“.

Investoval jsem do něj celé dvouměsíční letní prázdniny, kdy jsem se na vlastním příkladu snažil ukázat, že je možné za poměrně krátkou dobu zlepšit vlastní postavu plánovaným směrem a současně i zlepšit zdraví. Pravidelné reportáže ze světa tréninku, stravy a rekapitulaci výsledků v podobě focení, měření, vážení i krevních analýz najdete zde. Přiznám se, že jedním z důvodů této „exhibice“ byl fakt, že bytostně nesnáším lidi, kteří učí něco, co sami neumí (tedy nejdou vlastním příkladem). Na tomto principu jsem postavil i filozofii nové poradny, kterou jsem otevřel v Ostravě začátkem prosince. Na našem trhu se pohybuje řádově tisíce jedinců, kteří se pyšní statusem Poradce pro výživu, jen velmi malý zlomek procenta z nich ale jde vlastním příkladem. Je to ostuda, se kterou bychom vůbec neměli přicházet do kontaktu…

Každopádně experiment „Cesta za vysněnou postavou“ se vydařil a dal vznik stejnojmennému jednoměsíčnímu kurzu. Kapacita prvního turnusu v září byla naplněna v průběhu několika dní. Snaha tedy nebyla marná a já se těším, že se v budoucnu budu potkávat s jeho absolventy, kteří se budou pyšnit skutečně chvályhodnými výsledky.

Další novinkou loňského roku byly pobytové víkendové semináře s tématikou detoxikace s názvem „Detoxikační víkend s M. Jelínkem“. Jejich program byl postaven na prolínání teorie v oblasti detoxikace těla i mysli s praktickým nácvikem některých klíčových technik v oblasti práce s myslí. Reakce absolventů tohoto pobytového kurzu potěšili především ve zjištění, že meditační techniky, které jsme se na kurzu učili, jsou skutečně aplikovatelné do každodenní praxe všedního života.

Po dlouhém rozvažování jsem se rozhodl oprášit několik let starý projekt Recepty pro zdraví, tentokrát ale se záměrem živých webinářů, kde se zabýváme tématy, které aktuálně přihlášené účastníky zajímají. Několik testovacích dílů přineslo zpětné vazby, na základě kterých celý diskuzně-vzdělávací projekt budeme ještě vylepšovat.

Trefou do černého byla realizace myšlenky propojit tvorbu zdravých receptů s podrobným popisem jejich charakterových vlastností. Projekt „Škola zdravého vaření“ spuštěný v prosinci 2013 zaznamenal obrovský ohlas, každý den se jimi inspirují tisíce lidí. V listopadu loňského roku celý web prošel důležitou změnou – navázal jsem spolupráci s moderátorkou České televize Evou Šimčíkovou, která je velkým nadšencem do zdravého vaření. Toto rozhodnutí se ihned ukázalo jako velmi šťastné, protože její recepty mají mnohem vyšší sledovanost, než tomu bylo po celý předcházející rok.

Z důvodu zavádění těchto hektických změn po celý rok bohužel už nezbyl čas na organizaci jednodenních seminářů, které jsme v minulých létech pravidelně pořádali (Tajemství biologického věku, Jak vyléčit cukrovku, Co nevíte o mléce, Výživa při zhoubných onemocněních, Pravda o hubnutí…). Toto ale napravíme v roce letošním, kde hned první novinkou bude školení „Jak se zbavit závislosti na sladkém“, které proběhne v Praze i Ostravě v druhé polovině února.

Jaké další novinky nás pro letošní rok čekají?

Nerad slibuji nesplnitelné, ale:
Začnu opět od toho nejdůležitějšího – kurzu „Poradce pro výživu a suplementaci“. Aktuálně pracujeme na vytvoření deskové hry v elektronické verzi. V budoucích týdnech ji dostanou v této podobě k dispozici studenti on-line kurzu „Poradce pro výživu a suplementaci. Dlouho očekávaný krok ke zvýšení kvality kurzu tak bude naplněn.

Protože se navíc ozývá stále více zájemců o koupi této pomůcky pro domácí účely, připravujeme do výroby deskovou hru Poradce pro výživu i pro veřejnost.

V oblasti pobytových víkendových seminářů už nebudeme opakovat „Detoxikační víkendy“, místo nich se objeví nová akce s názvem „Magický půst“. Její obsah bude navazovat na loňské „Detoxikační víkendy“. Zájemci se mohou těšit nejen na teorii, ale i praktickou realizaci půstu. Volit budou z možností čisté vody, bylinkových čajů nebo čerstvě lisovaných ovocnozeleninových šťáv.

Loni se mi z důvodu časově náročných změn ve struktuře školení a kurzů nepodařilo vydat žádnou knihu. Pravidelně dodržovaná série v podobě jedné publikované knihy ročně tak byla přerušena, letos vše napravím a deficit srovnám. Těšit se můžete na další zajímavá témata ze sféry racionálního stravování, nic konkrétnějšího z důvodu zvyšování úrovně napnelismu zatím neprozradím.

I ve Škole zdravého vaření se připravují nemalé změny. Chystáme s Evou nový pořad o vaření, web obohatíme o minikurz zdravého vaření.

Trend zvýšeného zájmu o studium v oblasti stravy a zdraví běží a je stále intenzívnější. Rád bych tímto poděkoval všem, kteří projevili zájem o studium v našich kurzech. Je proto mojí velkou výzvou udržet systém změn, který jsem nastartoval loni. S rostoucí návštěvností kurzů roste i náročnost některých studujících, díky jejich zpětným vazbám máme možnost se neustále posouvat vpřed.

Těším se na shledanou nejen v tomto roce
Martin Jelínek